
Nová energie pro budoucnost? Premiér Andrej Babiš si prohlédl tokamak
08. 01. 2019
Premiéra Andreje Babiše zaujal princip termojaderné fúze, která se v budoucnu může stát téměř nevyčerpatelným zdrojem energie. V úterý 8. ledna 2019 navštívil Ústav fyziky plazmatu AV ČR na pražském Ládví, který patří k předním evropským pracovištím v této oblasti. Provázeli ho tam předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová a ředitel ústavu Radomír Pánek.
Důvodem premiérovy návštěvy byla prohlídka unikátního experimentálního zařízení tokamak COMPASS, v kterém se za přítomnosti silného magnetického pole vytváří plazma o teplotách desítek miliónů stupňů Celsia. Premiéra zaujalo, že tokamaky mohou potenciálně produkovat takzvanou čistou energii pro lidstvo. „Podpora špičkového výzkumu je zásadní pro konkurenceschopnost české ekonomiky,“ řekl v této souvislosti premiér. Stávající tokamak, který zde funguje od roku 2009, by měl nahradit mnohem větší a výkonnější tokamak COMPASS Upgrade. Na jeho přípravu ústav získal podporu z evropských fondů ve výši 800 milionů korun a ředitel Radomír Pánek odhaduje, že první plazma se začne v novém tokamaku zpracovávat v roce 2021.
Premiéra provázeli (zprava): předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, místopředseda Pavel Baran a ředitel ústavu Radomír Pánek
Magnet pro světové badatele
„Díky jedinečným vlastnostem bude toto zařízení atraktivní pro výzkumné pracovníky z Evropy i ze světa,“ uvedl Pánek, který zdůraznil zahraniční přesah jeho pracoviště. Ústav se účastní vývoje několika diagnostických systémů pro monumentální evropský tokamak ITER s rozpočtem osmnácti miliard eur, který se buduje ve Francii a měl by produkovat výkon 500 MW z fúzní reakce. Jedná se o největší mezinárodní výzkumný projekt na světě.
Součástí prohlídky bylo i představení laserového systému PALS a následná diskuse, které se zúčastnili místopředsedové Akademie věd Jan Řídký a Pavel Baran a místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karel Havlíček. Tématem bylo financování velkých výzkumných projektů, včetně hledání optimálního poměru institucionálního a účelového financování výzkumu.
Související články:
Nový tokamak dostane téměř 800 milionů korun a zájem mají i Američané
Předsedkyně si prohlédla unikátní zařízení tokamak
Připravil: Jan Martinek, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jan Martinek, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR a Úřad vlády ČR
Přečtěte si také
- Když má kov pamatováka aneb Češi na špici ve výzkumu slitin s tvarovou pamětí
- Pomohou kvantové počítače překonat hranice současné výpočetní technologie?
- Ochočené světlo: Nové mikroskopy proniknou do dříve netušených hloubek
- Deformace silou magnetu. Unikátní spektroskopie odhalila vlastnosti slitiny
- Revoluční metoda českých vědců odhaluje strukturu chromozomu
- Další úspěšný krok na cestě k termojaderné fúzi, hlásí američtí vědci
- Strážci přesné sekundy. Jak se měří, uchovává a sdílí čas?
- Pevná a ohebná jako kost. Slitina je příslibem nové generace implantátů
- Čistíme vodu efektivně? Kvalitu je možné snadno zvýšit, říkají vědci
- Výměna dvou Sluncí: jaderná fúze slibuje bezpečnou a čistou budoucnost
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.