
Narušení chování může předcházet poruchám paměti u Alzheimerovy nemoci
12. 05. 2025
Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence a postupně připravuje člověka o paměť, úsudek i soběstačnost. Jednou z klíčových oblastí mozku, která je nemocí zasažena, je hipokampus – mozková struktura důležitá pro různé formy paměti a učení, včetně sociální paměti. Nový výzkum vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR ale ukazuje, že změny v mozku a v chování mohou nastávat mnohem dřív, než se projeví známé rozpoznávací poruchy.
Studie, která probíhala v rámci projektu Excelles Neurin, sledovala transgenní (geneticky upravené) laboratorní potkany s příznaky Alzheimerovy nemoci – zejména s ukládáním amyloidních plaků neboli mimobuněčných ložisek beta-amyloidu v mozku. Už u šest měsíců starých jedinců badatelé zaznamenali snížený zájem o sociální kontakt a potíže s rozpoznáváním jiných jedinců. To může naznačovat, že narušení tzv. sociální paměti je jedním z vůbec prvních příznaků onemocnění.
Větší dopad na samice
Zvláštní pozornost vědci věnovali části mozku zvané hipokampus, konkrétně oblasti CA2, která hraje důležitou roli právě ve schopnosti navazovat a pamatovat si sociální vazby. Zjistili, že samice s Alzheimerovou nemocí měly v této oblasti méně specializovaných nervových buněk zajišťujících rovnováhu mozkové aktivity. U samců sice tento úbytek nebyl patrný, ale i u nich docházelo ke změnám mozkové aktivity – konkrétně k narušení synchronizace mozkových změn během sociálních kontaktů.
„Naše výsledky naznačují, že deficity v sociálním chování mohou být jedním z prvních příznaků Alzheimerovy choroby,“ říká vedoucí autor studie David Levčík z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.
„Změny v hipokampu, zejména v oblasti CA2, se zdají být klíčové pro pochopení těchto raných symptomů,“ dodává.
Výsledky studie by mohly přispět k vývoji nových způsobů včasné diagnostiky Alzheimerovy choroby a k hledání léčby, která by zasáhla nemoc ještě před nástupem výrazných potíží s pamětí.
Více informací:
RNDr. David Levčík, Ph.D.
Fyziologický ústav AV ČR
david.levcik@fgu.cas.cz
Přečtěte si také
- Centrum elektronové mikroskopie rozšiřuje možnosti vědeckých týmů i průmyslu
- Experiment METRO navržený českými vědci zamíří na ISS
- Temnou minulost republiky zkoumá nový výzkumný projekt Zdivočelá země
- Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? Česko v mezinárodním srovnání
- Čeští vědci vynalezli elektrolyt, který řeší současné problémy baterií
- Devátý ročník Veletrhu vědy je za dveřmi, láká třeba na vesmírné městečko
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Srovnání platů a mezd: Na potřeby kvalifikovaných zaměstnanců stát připravený není
- Nejen počasí, ale i věda: Nové metody ochrany lesa drží kůrovce na uzdě
- Sto let působení Archeologického ústavu AV ČR v Praze na Pražském hradě
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.