Zahlavi

Národní institut virologie a bakteriologie pomůže zvládnout budoucí epidemie

22. 06. 2022

Pandemie covidu-19, která propukla před více než dvěma lety, jasně ukázala klíčový význam vědy a výzkumu. Zároveň odhalila, nakolik je důležitá aktivní komunikace a sdílení informací mezi jednotlivými vědeckými institucemi. Aby se v budoucnu dařilo lépe zvládat krizové situace spjaté s nenadálými nákazami, vzniká v Česku Národní institut virologie a bakteriologie.

Nepůjde o nový vědecký ústav postavený na zelené louce, ale o robustní výzkumnou síť tří desítek různých pracovišť a vědeckých týmů. Do projektu, financovaného částkou 1,3 miliardy korun z prostředků EU, se zapojily skupiny z Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Univerzity Palackého v Olomouci.

O potřebě zřídit „virologické centrum“, které by bylo obdobou německého Institutu Roberta Kocha, volala už v minulých měsících předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová (o její iniciativě jsme psali například v říjnu 2020 v článku V boji proti pandemiím by mohl pomoci nový Virologický ústav). Přestože nyní zakládaný institut je „pouze“ sítí nikoli plnohodnotnou institucí, vítá jeho založení Eva Zažímalová jako důležitý první krok.  

„Věřím, že bude tvořit počáteční stádium pro vytvoření národního institutu zaměřeného nejen na výzkum infekčních nemocí a vývoj nových léčiv proti nim, ale i šířeji na dopady těchto chorob na společnost, prevenci a modelování možného rizikového vývoje,“ řekla Eva Zažímalová v pondělí 21. června 2022 na tiskové konferenci k založení institutu.

Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová
Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová hovoří na tiskové konferenci k založení Národního institutu virologie a bakteriologie v pondělí 21. června 2022.

Lepší propojení

Vznikající Národní institut virologie a bakteriologie (NIVB) má za cíl propojit výzkumníky a zlepšit koordinaci jejich kapacit při zvládání nových epidemií. Rolí institutu bude poskytovat odborná stanoviska a konzultace vedoucím představitelům země, což je klíčové pro účinnou reakci v případě potenciálních nových epidemií.

Výzkum konsorcia se bude soustředit na tři hlavní oblasti. První je studium interakce mezi viry či bakteriemi a hostiteli, tedy například porozumění mechanismům, jak se viry a bakterie v infikovaných organismech množí a jak způsobují onemocnění. Druhou oblastí je studium imunitní odpovědi napadeného organismu, vrozené a získané imunity proti patogenům. A třetí oblastí pak výzkum a vývoj nových diagnostických nástrojů a léčiv proti infekčním onemocněním.

Hlavním koordinátorem vznikajícího centra bude Ústav organické chemie a biochemie AV ČR. „Covid velmi živě a bolestně ukázal, že epidemie mají potenciál převrátit i naši vyspělou společnost a způsob života naruby. Ukázal také, že v Česku máme špičkové vědecké týmy, které dělají výzkum na světové úrovni, ale postrádáme zastřešující platformu, která by je propojovala, usnadnila jejich spolupráci a poskytovala odborná doporučení politikům či orgánům, které mají na starosti potřebná opatření,“ uvedl ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka.

„Jsem proto velmi rád, že tu konečně vzniká taková platforma vizí, která propojí výzkum v této oblasti, a jsem hrdý, že její vznik koordinuje náš ústav,“ dodal Jan Konvalinka.

Ředitel ÚOCHB Jan Konvalinka
Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka

Do konsorcia se zapojilo celkem 28 vědeckých týmů z Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Univerzity Palackého v Olomouci, Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Ústavu molekulární genetiky AV ČR, Mikrobiologického ústavu AV ČR a Biologického centra AV ČR.

Projekt NIVB je financován z dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci programu Exceles, který se zaměřuje na podporu excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví. Program Exceles je financován z prostředků Evropské unie prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost.

Více informací včetně kontaktů lze dohledat v tiskové zprávě.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Tomáš Belloň, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce