
Nadějní vědci diskutovali s nobelisty o ekonomických výzvách současnosti
23. 09. 2025
Klimatická změna, křehkost finančních systémů i další aktuální témata zaznívala při setkání mladých vědců a vědkyň s nositeli Nobelovy ceny za ekonomii, které se uskutečnilo ve dnech 26.–30. srpna 2025 v německém městě Lindau. Co v diskuzích s nobelisty nejvíce zaujalo Claru Sievert z CERGE-EI, společného pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy?
U Bodamského jezera v Lindau vznikl koncem srpna jedinečný prostor pro dialog mezi „ostřílenými“ vědci a nadějnými badateli. V pořadí už osmé setkání s nositeli Nobelovy ceny za ekonomii totiž přivedlo na jedno místo dvacítku laureátů nejprestižnějšího ocenění a více než tři stovky perspektivních vědců z více než padesáti zemí světa. Diskutovalo se o palčivých výzvách i dalších otázkách, jimiž se ekonomické vědy zabývají dlouhodobě. Kromě přednášek a debatních panelů využili organizátoři i méně formální formáty setkávání – například vědecké procházky s nobelisty.
Hlavní okruhy se soustředily na roli institucí v hospodářském rozvoji, křehkost finančních systémů a výzvy spojené s klimatickou změnou a mezinárodní spoluprací. Velký ohlas vyvolala například debata o výzkumu a inovacích v tzv. „tripolárním světě“, kdy se střetávají různé geopolitické a ekonomické zájmy.
Do programu se aktivně zapojili i mladí vědci více než sedmdesátkou prezentací, které doplnily vystoupení renomovaných osobností, například bývalého prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho. Vyvrcholením programu bylo setkání na ostrově Mainau, kdy účastníci diskutovali, jestli instituce spíše posilují privilegovanou menšinu, nebo zda dokážou sloužit ve prospěch celé společnosti.
Propojit „mladé“ a „méně mladé“
Podle Clary Sievert z CERGE-EI, která se specializuje na rozvojovou a politickou ekonomii a ekonomii zdraví, je zásadním přínosem akce v Lindau možnost navazovat nové kontakty: „Seznámila jsem se s doktorandy z celého světa, především ze Spojených států amerických. Vzájemné propojování je velmi důležité – umožňuje zůstat v kontaktu s nejnovějšími poznatky i vyměňovat si zkušenosti.“
Jedním z nejsilnějších zážitků pro ni byla přednáška vědkyně Yael Tauman Kalai o kryptografii. Také atmosféra diskuzí podle ní byla jedinečná. Claru Sievert v nich zaujalo hlavně to, jak nobelisté využívají své znalosti při přemýšlení o současných výzvách – zejména klimatických změnách a důsledcích rozvoje umělé inteligence: „Tato témata rezonují i mezi mladými vědci a vědkyněmi,“ dodává.
Právě networkingem různých generací vědců a vědkyň se akce Lindau odlišuje od jiných sympozií: „Propojení ‚mladých‘ a ‚méně mladých‘, jak říkají sami nobelisté, je skvělé,“ doplňuje ekonomka s tím, že oceňuje i promyšlenou organizaci celé akce.
„Účast na akci v Lindau vnímám jako důležitý krok pro svou kariéru. Setkala jsem se s laureáty Nobelovy ceny a propojila to, co jsem se v ekonomii naučila, s těmi, kdo tyto myšlenky formovali,“ uzavírá Clara Sievert.
Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Lindau Nobel Laureate Meeting
Přečtěte si také
- Martin Víta: AI má obrovský potenciál, v Akademii věd ho chceme využít naplno
- Rakouský lingvista Stefan Michael Newerkla převzal nejvyšší vyznamenání AV ČR
- AV ČR a Vysoké učení technické v Brně propojují špičkovou vědu a výuku
- Akademie věd ocenila výjimečné zásluhy ve fyzice, historii a matematice
- Technologie z Akademie věd výrazně posouvá diagnostiku a léčbu srdečního selhání
- Stáže v Otevřené vědě přinášejí inspiraci i mezigenerační spolupráci
- Předseda Grantové agentury ČR ocenil dva projekty z Akademie věd
- Badatelky z Akademie věd ČR bodují: ocenění L’Oréal-UNESCO i výběr Forbesu
- Třináct výjimečných osobností získalo titul doktor věd
- Kniha roku Nakladatelství Academia vysvětluje chování živočichů
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.