
Místopředsedkyně Akademie věd ČR Ilona Müllerová převzala Cenu města Brna
31. 01. 2024
Cenu města Brna získávají pravidelně významné osobnosti, jež svázaly svůj život s jihomoravskou metropolí a přispívají k posílení jejího dobrého jména. Mezi 13 letošními laureáty, kteří 30. ledna 2024 ocenění převzali, byla také místopředsedkyně AV ČR pro první vědní oblast Ilona Müllerová. Spolu s ní cenu obdržel rovněž literární vědec Jiří Trávníček z Ústavu pro českou literaturu AV ČR.
Téměř třetina světové produkce elektronových mikroskopů se vyrábí v Brně, odkud putují do celého světa. Do rozvoje tohoto odvětví se výrazně zapsala i Ilona Müllerová, která mimo jiné vedla v letech 2012–2021 Ústav přístrojové techniky AV ČR.
Zasloužila se o vývoj, realizaci a využití metody rastrovací elektronové mikroskopie pomalými elektrony. Otevřela tak možnost studia hmoty pomocí zcela nových kontrastů s vysokým prostorovým rozlišením. „Tento princip dnes využívají všichni světoví výrobci elektronových mikroskopů, podařilo se mi tedy efektivně propojit svět vědy a praktického využití v průmyslu,“ uvádí Ilona Müllerová. Právě transfer znalostí a technologií má jako členka Akademické rady v gesci.
Význam objevů a aktivit Ilony Müllerové pro Brno vyzdvihl i ředitel Ústavu přístrojové techniky AV ČR Josef Lazar: „Paní doktorka Müllerová vědeckou prací, klíčovým objevem ve svém oboru a působením v managementu vědy a v poslední době také vědní politice významným způsobem přispěla ke slávě Brna – města, kde se daří špičkové vědě a inovacím.“
Ilona Müllerová (vlevo) a primátorka Brna Markéta Vaňková
Brno bylo a je místem působení nejen mnoha významných spisovatelů a básníků, ale i literárních vědců. Jedním z nich je Jiří Trávníček z Ústavu pro českou literaturu AV ČR, který se specializuje na moderní českou a středoevropskou literaturu. Nejen o jeho výzkumech se můžete dozvědět více v podcastu Akademie věd.
Jiří Trávníček
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Marie Schmerková; fotogalerii z ceremoniálu naleznete zde.
Přečtěte si také
- Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
- Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
- Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
- Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
- Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
- Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
- Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
- Akademická štafeta. Radomír Pánek střídá Evu Zažímalovou v čele Akademie
- Radomír Pánek: Akademie musí být jednotná, silná a aktivní
- Akademický sněm AV ČR zvolil členy Akademické a Vědecké rady
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.