
Mezinárodní bibliometrické srovnání základního výzkumu Akademie věd ČR
16. 09. 2025
Think-tank IDEA při CERGE-EI vydává unikátní bibliometrické srovnání vědeckých výsledků základního výzkumu Akademie věd České republiky (AV ČR) s obdobnými sítěmi neuniverzitních výzkumných organizací v Německu a Francii. Analýza srovnává vědní obory — jejich personální velikost, publikační výkon a publikační produktivitu ve špičkových vědeckých časopisech. Srovnání je založeno na doprovodné a veřejně dostupné interaktivní on-line aplikaci.
AV ČR je srovnávána se čtyřmi sítěmi neuniverzitních výzkumných ústavů v Německu (Helmholtz, Fraunhofer, Leibniz a Max Planck – souhrnně označované zkratkou HFLP) a s francouzskou sítí ústavů Centre national de la recherche scientifique (CNRS). V typologii Eurostatu jde o tzv. vládní sektor výzkumu a vývoje. Analýza IDEA vychází z vědeckých článků publikovaných v letech 2021–2022 v časopisech indexovaných databází Web of Science (WoS) a afiliací jejich autorů.
Personální velikost (počty autorů) AV ČR je zhruba srovnatelná s německými sítěmi HFLP i francouzskou sítí CNRS – a to jak přepočtem počtu vědců na počet obyvatel zemí, tak podílem na celém domácím výzkumném sektoru. V AV ČR, HFLP i CNRS dominují obory přírodních věd. V některých oborech má však AV ČR výrazně silnější zastoupení, například oproti HFLP má výrazně personálně větší obory biologie a chemie. Naopak například v ekonomii či psychologii je AV ČR proti HFLP i CNRS personálně výrazně menší. Dále například obor elektronického inženýrství je na AV ČR až čtyřikrát menší než v německé síti HFLP a osmkrát menší než ve francouzské síti CNRS.
Z hlediska kvality základního výzkumu odvozeného z publikační produktivity ve špičkových časopisech jsou vědci AV ČR srovnatelně výkonní jako jejich kolegové ve francouzské síti CNRS a jen o něco méně produktivní než vědci v německých sítích HFLP. Mezi nejproduktivnější obory AV ČR pak patří spíše menší obory, jako je elektronické inženýrství, environmentální inženýrství, informatika nebo ekonomie. Naopak velké obory na AV ČR – chemie, biologie a fyzika – dosahují podobné úrovně produktivity jako CNRS, ale zhruba o třetinu zaostávají za HFLP.
„Ve srovnání s domácím výzkumným sektorem v každé zemi, tedy zejména s univerzitami, vykazuje AV ČR podobně vysokou nad-produktivitu ve špičkových časopisech ve vztahu k českým vysokým školám jako sítě HFLP vůči vysokým školám německým či francouzská síť CNRS vůči školám francouzským. Po zohlednění společných afiliací autorů vychází AV ČR dokonce mírně produktivnější než HFLP a výrazně produktivnější než CNRS,“ poukazuje na další velmi důležité zjištění spoluautor studie Štěpán Jurajda.
Klíčová srovnání obsažená ve studii jsou založena na veřejně dostupné interaktivní on-line aplikaci, která poskytuje informace v řadě dalších detailů. Vstup do aplikace zde.
Zájemci o účast na on-line webináři k používání aplikace se mohou registrovat zde.
Celá studie je k dispozici zde.
Kontakt:
Štěpán Jurajda, +420–224 005 139 stepan.jurajda@cerge-ei.cz
Daniel Münich, +420–224 005 175, daniel.munich@cerge-ei.cz
Přečtěte si také
- Poprvé je k dispozici komplexní soubor dat, který pomáhá odhalovat neznámé látky
- Finanční podpora studentů ve volebních programech stran a hnutí
- Znovu do terénu za bělozubkou tmavou. S výzkumem může pomoci veřejnost
- Tři patenty Ústavu makromolekulární chemie AV ČR jsou uplatnitelné v medicíně
- Rodiny přeživších Romů a Sintů budou debatovat o výzkumu genocidy
- Radioaktivně značené peptidy z ÚOCHB AV ČR jsou žádané i ve světě
- Velké ryby nabízí i Lipno, ukazuje výzkum
- Pět medailí AV ČR si odnesou vědci z Akademie i Univerzity Karlovy
- Vědci společně s nadšenci vytvořili světově unikátní seznam lošákovitých hub
- Videomapping i pestrý podzimní program v Průhonickém parku
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.