Zahlavi

Kongres bohemistiky přivede do Prahy odborníky z celého světa

17. 06. 2026

Na VII. kongres světové bohemistiky, který pořádá Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR, přijedou do Prahy odborníci z pětadvaceti zemí světa, včetně Japonska, Dánska nebo Velké Británie. Od 29. června do 3. července 2026 budou diskutovat o tom, co spojuje český jazyk, literaturu a kulturu s okolním světem, jak dnes fungují jazykové a kulturní hranice a jak se proměňují vlivem nových médií.

Tématem letošního VII. kongresu světové bohemistiky jsou „Literatura a jazyk(y) v dialogu“. Bohemistika se už dávno nezabývá českým jazykem a literaturou pouze v jejich národním rámci, stále více se soustředí na jejich mezinárodní souvislosti, kulturní transfery a na to, jak české kulturní dědictví funguje v širším evropském i světovém kontextu. Významným tématem tak budou kromě specifik českých literárních děl, jejich jazyka a života v globálních souvislostech také různé podoby transkulturality, role hranic – skutečných i symbolických – nebo širší pohled na jazykovou a literární mapu českých zemí včetně literatury menšin.

Kongres otevře i otázky, které přesahují akademickou sféru. Účastníci budou diskutovat o vztahu literatury, obrazu a zvuku v současné kultuře či o roli literatury při utváření kulturní paměti v době rychlého rozvoje digitálních médií. „Kromě takřka dvou stovek příspěvků, řady diskusí a doktorandského workshopu nabídne VII. kongres světové bohemistiky také atraktivní doprovodný program. Pro veřejnost bude přístupná třeba debata o významu díla Václava Havla pro společnosti, které se vyrovnávají s autoritářskými režimy, nebo večer s jednou z nejuznávanějších současných britských spisovatelek Helen Oyeyemi, jejíž poslední román je i příběhem o Praze a Česku,“ dodává Petr Šámal, ředitel Ústavu pro českou literaturu AV ČR.

Ke kongresu vychází i publikace Bohemistik(y). Eseje a rozhovory o oboru ve světě 21. století, která zachycuje zkušenosti badatelů, vyučujících, překladatelů, diplomatů a dalších osobností světové bohemistiky. Kniha představuje obor, jeho nové cesty i úskalí ve světových souvislostech v době, kdy geopolitické změny, globalizace i technologický vývoj negativně dopadají na slavistiku i humanitní obory obecně a nabízí ve svém závěru soubor doporučení pro posílení bohemistiky ve světě.

Veškeré informace včetně programu: www.bohemistickykongres.cz

Hlavní řečníci:

  • Galin Tihanov (Queen Mary University of London)
  • Lenka Řezníková (Filosofický ústav Akademie věd ČR)
  • Irina Wutsdorff (Universität Münster)
  • Neil Bermel (University of Sheffield)

Kongres pořádá Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., společně s Filozofickými fakultami Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity, Ústavem pro jazyk český AV ČR, v. v. i., a Ústavem slovenskej literatúry SAV, v. v. i.

Na přípravě Kongresu spolupracují Akademie věd ČR, Česká centra, Knihovna Václava Havla, Národní knihovna ČR, Památník národního písemnictví — Muzeum literatury, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy a festival Šrámkova Sobotka.

Hlavním mediálním partnerem je Česká televize, dalšími partnery jsou Deník N, Host a Tvar.

Kongres je realizován s finanční podporou Akademie věd České republiky, v rámci programů Strategie AV21 „Anatomie evropské společnosti“ a „Umělá inteligence pro vědu a společnost“, a s finanční podporou hl. m. Prahy a Ministerstva kultury České republiky.

Kontakt:

Lenka Patoková
Ústav pro českou literaturu AV ČR
patokova@ucl.cas.cz
+420 728 889 273

 

TZ ke stažení zde.

VII kongres svetove bohemistiky logo_2026_green_inv

VII kongres svetove bohemistiky logo_2026_green_inv

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce