Zahlavi

„Jsme Češi! Nikdy se nevzdáme.“ AV ČR si připomíná osmdesát let od Atentátu

26. 05. 2022

Před osmdesáti lety se parašutistům Janu Kubišovi a Josefu Gabčíkovi podařilo zlikvidovat jednoho z nejvyšších důstojníků nacistické Třetí říše. Útok na zastupujícího protektora Reinharda Heydricha vyvolal krvavou odplatu, ale zároveň ukázal sílu českého odboje a stal se symbolem boje proti tyranii. Jejich hrdinský odkaz si v časech nejistého míru připomínají také vědci z Historického ústavu AV ČR, kteří představili stálou expozici na Zámečku v Pardubicích a přináší nový pohled na události takzvané heydrichiády.

Středa 27. května 1942, několik minut po půl jedenácté dopoledne. Reinhard Heydrich ve svém Mercedesu dává pokyn řidiči, aby zastavil před Josefem Gabčíkem, kterému v rukách selhal nespolehlivý samopal Sten. Protektor je odhodlaný ho na místě zastřelit. Jan Kubiš, který stojí nezpozorován opodál, ale svému spolubojovníkovi přispěchává na pomoc.

Na otevřený vůz hází upravený protitankový granát. Sice mine, ale exploze oba Němce stejně zraní. „To, že se odboji podařilo najít moment, kdy byl Heydrich nestřežený, bylo dáno jak obrovským štěstím, tak i chytrostí parašutistů, kteří se dokázali hluboko v týlu nacistických armád udržet šest měsíců,“ připomíná význam akce historik Vojtěch Kyncl z Historického ústavu AV ČR.

Reinhard Heydrich (uprostřed) s Heinrichem Himmlerem (vlevo), šéfem gestapa a vůdcem SS
Reinhard Heydrich (uprostřed) s Heinrichem Himmlerem (vlevo), šéfem gestapa a vůdcem SS

Jan Kubiš a Josef Gabčík z místa útoku prchají a svůj pokus o likvidaci nejvyššího nacistického velitele v protektorátu považují za nezdařilý. O osm dní později ale Pražský řezník, jak se Heydrichovi mezi Čechy přezdívalo, umírá v nemocnici na Bulovce. Okamžitým vyhlášením stanného práva končí období takzvané první heydrichiády, která pak přechází v heydrichiádu druhou, kterou definují nejtvrdší represe, jaké naše země během německé okupace zažila.

Bolestná rána pro neporazitelný nacismus
Cílem operace se říšský protektor stal až během příprav, rozhodně nebyl první volbou. Jeho zneškodnění ale mělo pro spojence výraznou propagandistickou hodnotu. „Původně měl být zlikvidován představitel české kolaborace, ale tento cíl byl opuštěn a nejpozději od dubna 1942 se příprava orientovala již na Heydricha,“ dodává Vojtěch Kyncl.

Jak se historici dozvídají z deníků Heinricha Himmlera, Josefa Goebbelse a dalších nacistů, dopad atentátu na morálku německého velení byl obrovský a měl zastrašující efekt. Heydrich byl nejvýše postaveným nacistickým důstojníkem, na kterého byl během celé druhé světové války spáchán úspěšný atentát. Idea nedotknutelných nacistů byla jeho likvidací otřesena. „Kdo jiný než šéf bezpečnostní policie, gestapa a interpolu by měl být dobře hlídán?“ řečnicky se ptá historik. „Heydrich stál doslova v centru ochrany všech mozků nacistické Třetí říše.“ Ze studia dobových záznamů je zřejmé, že atentát podlomil morálku také českým kolaborantům.

Kolektivní vina Čechů
Odvetné represe byly velmi tvrdé, Adolf Hitler je však původně požadoval ještě tvrdší: chtěl zprvu nařídit popravu deseti tisíc vzdorných obyvatel protektorátu. Na Himmlerovu přímluvu však z plánu upustil, neboť by tím utrpěla průmyslová produkce. I tak bylo v Čechách a na Moravě zatčeno více než 13 tisíc lidí, dalších pět tisíc pak skončilo na popravištích. „Umírali lidé, kteří by neměli podle tehdy platného německého práva vůbec před popravčí četou stanout,“ upozorňuje historik. „Popravovány byly i těhotné ženy, mladiství, postižení nebo zranění.“

Přímou odvetou za atentát byl také masakr v Lidicích. V české vsi nedaleko Kladna se 483 obyvateli Němci povraždili 199 mužů, do koncentračních táborů deportovali 195 žen a zajali 95 dětí. Důvodem k takové akci byla smyšlená pomoc obyvatel vesnice atentátníkům. Okupanti zničili také obec Ležáky. Všech 33 obyvatel starších 15 let zastřelili u vily Zámeček u Pardubic. Celkově zde jen v létě roku 1942 zahynulo 194 lidí.

Ve vesnici Lidice nacisté popravili 199 mužů. Každého zastřelili dvěma ranami do prsou a jednou do hlavy.
Ve vesnici Lidice nacisté popravili 199 mužů. Každého zastřelili dvěma ranami do prsou a jednou do hlavy.

Dnes na Gabčíka s Kubišem vzpomínáme jako na hrdiny, nebylo tomu tak ale vždy. „Minulý režim neustále zdůrazňoval zbytečnost následných obětí, zejména Lidice a další poheydrichovský teror považoval dlouhá léta za symbol zkaženosti západu,“ připomíná Vojtěch Kyncl. „Komunisté schválně opomíjeli fakt, že Sovětský svaz do války vstoupil až po napadení nacistickým Německem, zatímco již SSSR zvládlo napadnout Polsko a Finsko.“ Propaganda minulého režimu tak využívala fiktivního příběhu o obětování prostých komunistů v Lidicích, které západ svým odbojovým činem odsoudil k smrti.

Vědci odkrývají bolestnou minulost
Heydrichiáda, která prokázala odhodlání a výdrž českého národa, patří k jedněm z lépe zdokumentovaných období 20. století, mnoho informací nám však stále chybí. „Každoročně klademe věnce u památníků obětí, ale o důvodech jejich smrti toho často víme jen málo,“ upozorňuje historik s poukazem na to, že až polovina obětí možná s účastí v aktivním odboji neměla nic společného, ale byla udána a zavražděna pro schvalování atentátu.

Oběti nacistického teroru v Lidicích připomíná stěna se jmény všech zemřelých.
Oběti nacistického teroru v Lidicích připomíná stěna se jmény všech zemřelých.

I tyto smutné osudy se snaží přiblížit památník a muzeum na pietním místě bývalého nacistického popraviště ve zmíněném Zámečku u Pardubic, s jehož realizací pomáhali také vědci z Historického ústavu AV ČR. Expozice návštěvníkům zprostředkuje atmosféru minulosti s pomocí unikátních archivních záznamů, dobových fotografií i digitalizovaných vzpomínek pamětníků. „Chceme ukázat, že následky války nekončí podepsáním míru, v paměti jsou zachovány ještě po několik generací,“ přibližuje tuto unikátní výstavu Vojtěch Kyncl, autor jejího ideového konceptu. „Traumatické zážitky ze zatýkání či věznění si nesou děti postižených dodnes. Je nutné je představovat veřejnosti, aby se konec války nezjevoval pouze jako radostná záplava šeříků.“

Podobnou filozofii sebou nese také expozice v Národním muzeu, která se veřejnosti otevřela 27. května 2022 u příležitosti osmdesátého výročí atentátu. „Příběhy odboje není třeba stavět na mramorové podstavce, stejně jako českou kolaboraci není nutné zahalovat závojem mlčení,“ představuje Vojtěch Kyncl záměr výstavy. „Nepotřebujeme přikrášlený výklad dějin, ale výklad poučný. Takový, který odhaluje lidské chování v krizové situaci, jakou heydrichiáda jednoznačně byla.“

Památník na místě bývalého nacistického popraviště v Zámečku u Pardubic.
Památník na místě bývalého nacistického popraviště v Zámečku u Pardubic.

Připomínání si podobných činů minulosti v jejich celistvosti je podle něj čím dál důležitější. „Atentát na Reinharda Heydricha je symbolem odporu proti tyranii a s připomenutím této historické zkušenosti připomínáme také to, jak důležitý tento postoj i v dnešní době je,“ říká, ale jedním dechem dodává, že studovat ho je potřeba bez příkras. „Vymazávání nepříjemných společenských úkazů v naší historii nás zbavuje možnosti poučit se, připravuje nás o naši ostražitost a připravenost jednat v případě, kdyby se podobné události měly opakovat.“


Více o osudu obyvatel Lidic a Ležáků se můžete dozvědět zde:

Památník Lidice
Památník Ležáky
Lidice – Živá historie
Památník Zámeček

V časopise AΩ / Věda pro každého psali o hře Attentat 1942:


AΩ 1/2018 (verze k listování)
AΩ 1/2018 (verze ke stažení)

Více o podobě památníku a muzea v Zámečku u Pardubic se dozvíte v galerii pod článkem. Fotografie poskytl Vojtěch Kyncl z Historického ústavu AV ČR.

Text: Jan Hanáček, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock; Vojtěch Kyncl, Historický ústav AV ČR

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

248371668_5153505311346037_8356648469385491199_n

248371668_5153505311346037_8356648469385491199_n

248377760_5153506931345875_2048522353399728238_n

248377760_5153506931345875_2048522353399728238_n

248401784_5153506404679261_7416762295061954746_n

248401784_5153506404679261_7416762295061954746_n

248473006_5153505154679386_8255681999104966077_n

248473006_5153505154679386_8255681999104966077_n

248511594_5153506664679235_5616199611702060185_n

248511594_5153506664679235_5616199611702060185_n

248710977_5153506444679257_4781481666346836199_n

248710977_5153506444679257_4781481666346836199_n

248751888_5153506038012631_209643393790955305_n

248751888_5153506038012631_209643393790955305_n

249103905_5153506798012555_3707723515544113233_n

249103905_5153506798012555_3707723515544113233_n

249534367_5153505554679346_3378893669959416217_n

249534367_5153505554679346_3378893669959416217_n

249574904_5153506548012580_7500157714706222054_n

249574904_5153506548012580_7500157714706222054_n

Pamatnik-Zamecek_2021-11-10_034_foto_Ondrej_Bouska

Pamatnik-Zamecek_2021-11-10_034_foto_Ondrej_Bouska

Pamatnik-Zamecek_2021-11-10_068_foto_Ondrej_Bouska

Pamatnik-Zamecek_2021-11-10_068_foto_Ondrej_Bouska

Pamatnik-Zamecek_2021-11-10_090_foto_Ondrej_Bouska

Pamatnik-Zamecek_2021-11-10_090_foto_Ondrej_Bouska

Pamatnik-Zamecek_2021-11-10_129_foto_Ondrej_Bouska

Pamatnik-Zamecek_2021-11-10_129_foto_Ondrej_Bouska

Pamatnik-Zamecek_zenevske konvence_foto_Ondrej_Bouska

Pamatnik-Zamecek_zenevske konvence_foto_Ondrej_Bouska

Pan Burdych a Kuba

Pietní dvůr

Prostor kobka

Vestibul

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce