
Jikry halančíků se mohou překvapivě šířit i zažívacím traktem labutí
02. 07. 2019
O jedněch z nejkrásněji zbarvených akvarijních ryb, halančících, je známo, že dokáží dospět v neuvěřitelných 14 dnech. Studium jejich rozmnožování a šíření na nová území přináší mnoho dalších překvapení. Nyní se ukázalo, že jikry halančíků jsou extrémně odolné: dokážou přežít průchod zažívacím traktem labutí rodu koskoroba. Halančíci tak mohou kolonizovat oblasti, kam se jinak žádné ryby nedostanou. Mezinárodní výzkumná skupina, jejíž součástí je i vědecký tým Martina Reicharda z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, tato zjištění publikovala v červnu v prestižním časopise Ecology.
Vše začalo nečekaným nálezem jikry halančíka v trusu nejmenší z žijících labutí, labutě koskoroby, při terénním sběru vzorků v oblasti pamp jižní Brazílie. „Jikra byla nepoškozená, ale vzorek trusu byl zamražen a embryo tudíž nebylo životaschopné,“ vysvětluje Martin Reichard počátek nenadálého objevu. „Pokud by však jikra průchod trávicím traktem opravdu přežila, znamenalo by to, že se halančíci, stejně jako třeba rostliny či plži, mohou šířit v zažívacím traktu ptáků,“ dodává vědec.
Aby výzkumníci otestovali, zda jikry opravdu v trávicím traktu mohou přežít, podrobili je přímému testu. Labutě koskoroba v zajetí krmili směsí rostlinného materiálu s přimíchanými jikrami dvou druhů halančíků. Ukázalo se, že některé jikry průchod trávicích traktem opravdu přežijí, a to i po dobu více než 30 hodin. „Z celkem 650 jiker jich přežilo sice jen pět, ovšem i to může stačit k založení nové životaschopné populace,“ zdůrazňuje Martin Reichard a upozorňuje, že potvrzeno bylo i úspěšné líhnutí z jikry, která prošla trávícím systémem labutě.
Embryo halančíka v jikře těsně před vylíhnutím
Jiné ryby se do těchto míst nedostanou
Extrémní odolnost jikerných obalů umožňuje halančíkům kolonizaci extrémních biotopů. Mnoho druhů žije v dočasných tůních a období sucha přežívá jako jikry ve vyschlém sedimentu tůní. Ukazuje se, že tato odolnost halančíkům také umožňuje šíření na nová území a vysvětluje přítomnost těchto ryb na nečekaných místech.
„Otázkou zůstává, zda podobnou strategií mohou disponovat také jiné druhy ryb,“ říká Martin Reichard. Obecně se totiž předpokládá, že jikry ryb mohou být přenášeny na peří, zobáku či nohou vodních ptáků. Důkazů či pozorování takového transportu je ale minimum, a to i přes časté nálezy ryb v izolovaných tůních. „Jak se do těchto tůní mohou dostat, je důležitou otázkou také třeba z hlediska šíření nepůvodních druhů. Navazující výzkum bude orientován tímto směrem,“ uvádí vědec.
Na titulní fotografii samec halančíka Austrolebias minuano, jednoho z druhů, jehož jikry jsou přenášeny labutěmi koskoroba
Foto: Radim Blažek, Ústav biologie obratlovců AV ČR
Připravila: Markéta Růžičková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, ve spolupráci s Alenou Fornůskovou z Ústavu biologie obratlovců AV ČR
Foto v článku: Matej Polačik, Ústav biologie obratlovců AV ČR
Přečtěte si také
- Jarní zásilka plná zdraví. Jak pupeny stromů léčí?
- Nově objevená řasa může pomoci rozlousknout tajemství evoluce rostlin
- Paraziti jsou podle mě nádherné organismy, říká Julius Lukeš
- O myších a lidech. Vědci zjistili souvislosti migračních tras člověka a myši
- Svůj svátek slaví i včely. Jaká je role opylovačů v krajině a co je ohrožuje?
- Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
- Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
- Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
- Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
- Na světě klesá počet velkých šelem – vymírání čelí například levharti
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.