Zahlavi

Jak lépe prosadit odborná stanoviska? Téma pro evropské vědce sdružené v EASAC

13. 06. 2022

Pandemie covidu-19, ale i aktuální válečný konflikt v Evropě ukazují, jak je důležité mít k dispozici věrohodná odborná stanoviska, postavená na vědeckých základech. O tom, jak expertizu prosadit u politiků na národní i nadnárodní úrovni, diskutovali členové Expertní rady evropských akademií (EASAC) ve čtvrtek a pátek 9. a 10. června 2022 v Liblicích. Mezinárodní zasedání organizovala Akademie věd ČR.  

„Z vlastní zkušenosti mohu říci, že jednání EASAC probíhají ve vysoce kolegiální a velmi konstruktivní atmosféře, soustředí se na identifikaci a řešení problémů, které se týkají nás všech. Ze všech těchto důvodů je důležité, že se i česká Akademie věd jako přední vědecká instituce na těchto aktivitách podílí a ovlivňuje je,“ říká David Honys, který v EASAC zastupuje Akademii věd ČR.

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-23
Člen Akademické rady AV ČR David Honys je zástupcem AV ČR v EASAC.

Expertní rada EASAC sdružuje zástupce národních akademií věd členských států EU, Norska, Švýcarska a Spojeného království. Jejím cílem je poskytovat vědecky podložené poradenství ohledně důležitých výzev pro společnost, a tím ovlivňovat vývoj evropské politiky a ve svém důsledku i národní politiky v členských státech EU.

Expertní stanoviska pro zákonodárce
O expertní stanoviska je mezi zákonodárci (decision-makery) zájem, a to jak na národní, tak evropské úrovni. Ne vždy je ale snadné najít společnou řeč mezi nimi a odbornou veřejností. „Problémem zde není absence potřeby mít a používat expertní vědecká stanoviska, ale často nižší schopnost či ochota badatelů své poznatky sdělovat srozumitelně. Nezřídka se zdá, že obě skupiny hovoří různými jazyky, a to i když komunikují stejnou řečí,“ upozorňuje David Honys.

Tento nesoulad se však postupně zmenšuje, a to právě i zásluhou sdružení typu EASAC. Na národních úrovních se pak aktivita jednotlivých akademií liší stát od státu. Akademie věd ČR se zákonodárci komunikuje mimo jiné prostřednictvím takzvaných AVEXů – expertních stanovisek AV ČR. AVEXy se zaměřují na důležitá témata (např. rostlinné viry, invazní druhy, klimatická změna).


2/2022

Do Poslanecké sněmovny i Senátu pak Akademie posílá také popularizační časopis A / Věda a výzkum, jehož cílem je představit akademický výzkum srozumitelnou formou. 

Zemědělství i energetika
Evropská rada EASAC se profiluje především ve třech hlavních oblastech: vědy o živé přírodě, energetika a životní prostředí. Jako příklad můžeme uvést dosud poslední příspěvek zveřejněný v dubnu 2022 na téma regenerativní zemědělství (psali jsme o něm v článku Zemědělství ohleduplné k přírodě je možné, říká zpráva evropských vědců).

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-107

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-107

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-13

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-13

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-16

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-16

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-17

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-17

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-20

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-20

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-22

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-22

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-24

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-24

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-26

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-26

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-31

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-31

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-33

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-33

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-36

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-36

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-41

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-41

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-51

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-51

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-56

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-56

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-57

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-57

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-63

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-68

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-84

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-86

2022-06-09_EASAC_Liblice_web-90

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce