Jak lépe prosadit odborná stanoviska? Téma pro evropské vědce sdružené v EASAC
13. 06. 2022
Pandemie covidu-19, ale i aktuální válečný konflikt v Evropě ukazují, jak je důležité mít k dispozici věrohodná odborná stanoviska, postavená na vědeckých základech. O tom, jak expertizu prosadit u politiků na národní i nadnárodní úrovni, diskutovali členové Expertní rady evropských akademií (EASAC) ve čtvrtek a pátek 9. a 10. června 2022 v Liblicích. Mezinárodní zasedání organizovala Akademie věd ČR.
„Z vlastní zkušenosti mohu říci, že jednání EASAC probíhají ve vysoce kolegiální a velmi konstruktivní atmosféře, soustředí se na identifikaci a řešení problémů, které se týkají nás všech. Ze všech těchto důvodů je důležité, že se i česká Akademie věd jako přední vědecká instituce na těchto aktivitách podílí a ovlivňuje je,“ říká David Honys, který v EASAC zastupuje Akademii věd ČR.
Člen Akademické rady AV ČR David Honys je zástupcem AV ČR v EASAC.
Expertní rada EASAC sdružuje zástupce národních akademií věd členských států EU, Norska, Švýcarska a Spojeného království. Jejím cílem je poskytovat vědecky podložené poradenství ohledně důležitých výzev pro společnost, a tím ovlivňovat vývoj evropské politiky a ve svém důsledku i národní politiky v členských státech EU.
Expertní stanoviska pro zákonodárce
O expertní stanoviska je mezi zákonodárci (decision-makery) zájem, a to jak na národní, tak evropské úrovni. Ne vždy je ale snadné najít společnou řeč mezi nimi a odbornou veřejností. „Problémem zde není absence potřeby mít a používat expertní vědecká stanoviska, ale často nižší schopnost či ochota badatelů své poznatky sdělovat srozumitelně. Nezřídka se zdá, že obě skupiny hovoří různými jazyky, a to i když komunikují stejnou řečí,“ upozorňuje David Honys.
Tento nesoulad se však postupně zmenšuje, a to právě i zásluhou sdružení typu EASAC. Na národních úrovních se pak aktivita jednotlivých akademií liší stát od státu. Akademie věd ČR se zákonodárci komunikuje mimo jiné prostřednictvím takzvaných AVEXů – expertních stanovisek AV ČR. AVEXy se zaměřují na důležitá témata (např. rostlinné viry, invazní druhy, klimatická změna).
Do Poslanecké sněmovny i Senátu pak Akademie posílá také popularizační časopis A / Věda a výzkum, jehož cílem je představit akademický výzkum srozumitelnou formou.
Zemědělství i energetika
Evropská rada EASAC se profiluje především ve třech hlavních oblastech: vědy o živé přírodě, energetika a životní prostředí. Jako příklad můžeme uvést dosud poslední příspěvek zveřejněný v dubnu 2022 na téma regenerativní zemědělství (psali jsme o něm v článku Zemědělství ohleduplné k přírodě je možné, říká zpráva evropských vědců).
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
- Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
- Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
- Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
- Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
- Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
- Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
- Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
- Akademii věd navštívil šachový velmistr a ruský exilový politik Garry Kasparov
- Akademie věd ČR podpoří vědce, kteří nemohou ve své zemi svobodně bádat
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.