Zahlavi

Hospodaření s vodou negativně ovlivňuje rozmnožování ryb, zjistili vědci

22. 04. 2022

Jakým způsobem ovlivňuje hospodaření s vodou pohlavní život bolenů dravých v řekách? Na to se zaměřili vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR. Zjistili, že proměnlivý průtok významně narušuje rozmnožování těchto ryb v řece Želivka, kde v současnosti vrcholí jejich tření. Studii publikoval odborný časopis Science of the Total Environment.

V nádrži Švihov na řece Želivce se žije kolem deseti tisíc bolenů dravých, které vědci dlouhodobě sledují. Využívají k tomu techniku zvanou pasivní telemetrie. „Během anestezie jsme zavedli dospělým bolenům do břišní dutiny malým otvorem čip. Ryby ho v sobě měly většinou po celý život,“ vysvětluje Daniel Bartoň z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR a hlavní autor studie. V korytu řeky vědci rozmístili antény, které očipované ryby monitorovaly. Vždy na začátku jara byli badatelé svědky toho, jak se do hlavního přítoku švihovské nádrže přesunulo na dva tisíce pohlavně zralých jedinců.

Smysl jejich každoroční cesty je vědcům dobře známý: ryby se zastavují u prvního jezu, aby se třely. Jde o největší třecí hejno tohoto druhu na našem území. I proto se unikátní lokalita na pomezí Vysočiny a Středočeského kraje dostala na seznam chráněných území soustavy Natura 2000.

Daň za vodní energii
Prostředí, ve kterém se ryby třou, ale vůbec není tak klidné, jak by ke svému rozmnožování potřebovaly. V důsledku provozu vodních elektráren nebo pořádání vodáckých závodů často dochází k úpravám průtoku v řekách. Voda se nejdříve zadržuje a následně nárazově vypouští z přehrady. Tato metoda, mezi vodohospodáři známá jako špičkování, sice umožňuje lépe využít potenciál toku, zároveň však významně narušuje vodní život.

Místo na řece Želivce, kde dochází ke každoročnímu trdlení bolenů dravých.
Místo na řece Želivce, kde dochází ke každoročnímu trdlení bolenů dravých.

Tření je samo o sobě pro ryby fyzicky náročné. „Bolen je navíc reofilní ryba, to znamená, že se tře v relativně rychle tekoucí vodě a musí tedy po dobu tření aktivně plavat, aby se udržel na potřebném místě,“ zdůrazňuje Daniel Bartoň. Nepředvídatelné chování toku tak nutí vyčerpané boleny na čas opouštět místa vhodná k rozmnožování. Jejich počet na trdlištích je proto s každým cyklem nižší.

Vodní hospodářství narušuje důležité načasování tření ryb a může negativně ovlivnit životaschopnost jejich jiker. „Na jiných místech může kvůli zadržování vody docházet k vysoušení rybích jiker nebo uvěznění ryb na obnaženém dně,“ doplňuje biolog. „Během špičky zase může silný proud odnést a znehodnotit jikry, v extrémních případech larvy ryb, a dokonce i dospělé ryby,“ vysvětluje. Tento efekt může mít ještě dramatičtější dopad na populaci menších ryb, než jsou boleni.

Pomoc pro křehký život ryb
Boleni draví plní v ekosystému řek důležitou roli. Dokáží lovit v otevřené vodě, jsou schopni redukovat počty planktonožravých ryb. Ty mohou při přemnožení snižovat hladinu zooplanktonu, v důsledku čehož narůstá výskyt sinic a řas. Následkem je snížená kvalita vody.

Bolen dravý je naše jediná kaprovitá ryba, která je v dospělosti takřka výhradně rybožravá.
Bolen dravý je naše jediná kaprovitá ryba, která je v dospělosti takřka výhradně rybožravá.

Vědci nyní hledají způsoby, jak negativní dopady špičkování na životní prostředí ryb omezit. „Testujeme bariéru postavenou nad hlavním trdlištěm, které nadbytečnou vodu odvádí mimo. Nefunguje to však stoprocentně a lze tím ochránit jen část třecího místa,“ poznamenává Daniel Bartoň.

Přiznává, že v případě rozsáhlejšího omezení úprav toku Želivky by nemohl fungovat kanál na divokou vodu, postavený několik kilometrů nad místem tření bolenů. „Možnou variantou by ale mohlo být vytvoření bočního kanálu pro ryby, který by poskytoval vhodné třecí substráty a zároveň by v něm nedocházelo k drastickým změnám průtoku,“ uzavírá biolog.

Text: Jan Hanáček, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock; Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons. 

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce