Grant umožní hlubší výzkum rakoviny a propojí dva ústavy AV ČR

Každoročně v České republice zemře více než 110 tisíc lidí, z toho čtvrtina na zhoubné nádory. Na výzkumu rakoviny se nyní díky podpoře Grantové agentury ČR budou podílet dva ústavy Akademie věd ČR – Biotechnologický ústav v centru BIOCEV a Ústav experimentální medicíny.

Pětiletý projekt, který bude zkoumat horizontální přenos mitochondrií v biologii rakoviny, byl jedním z šestnácti vítězů soutěže a získá finanční podporu ve výši 50 milionů korun. Výsledky bádání povedou nejen k publikacím v prestižních časopisech, ale i k nalezení nových cílů protinádorové léčby.

Tým Jiřího Neužila z Biotechnologického ústavu AV ČR, jenž bude hlavním řešitelem projektu, dlouhodobě studuje právě mitochondrie a jejich úlohu při rakovinném bujení. Tyto části buněk se označují jako malé elektrárny – zásobují buňky energií nutnou pro řadu procesů včetně růstu, a to i ty rakovinné. Hrají proto důležitou roli i v jednom zcela paradoxním postupu. Za určitých podmínek dokážou mitochondrie pracovat proti své mateřské buňce a působit doslova sebevražedně, čímž zjednodušeně řečeno rakovinnou buňku vyřadí z provozu.

Na základě této predikce tým Jiřího Neužila také vyvinul látku MitoTam, která v současné době prochází klinickými testy. Výzkumem nádorů se vědec ovšem zabývá ve větší šíři, jak ukazuje nedávný objev vlivu vitaminu C na nadledvinové novotvary.

Spoluřešitel grantového projektu Pavel Vodička z Ústavu experimentální medicíny AV ČR nádorová onemocnění zkoumá optikou genetiky a DNA, přičemž se soustředí především na karcinom tlustého střeva a konečníku. Sleduje celou řadu tzv. biomarkerů, třeba cirkulující DNA – jak se rozpadají nádorové buňky, uvolňují do krevního řečiště svou DNA, ta se pak dostává do plazmy či moči. „Z ní lze určit genetický fingerprint a podívat se, zda souvisí s nádorem, eventuálně se zjistí některé rysy, jež by mohly být nápomocné k předpovědi rezistence a odpovědi na léčbu,“ vysvětluje vědec v časopise A / Věda a výzkum.

O nádorech tlustého střeva hovořil Pavel Vodička i v rámci přednášky pro letošní online festival Týden vědy a techniky.

Obě vědecké skupiny se tak společně zaměří na výzkum molekulárních mechanismů mezibuněčného pohybu mitochondrií, opravných mechanismů nefunkční či jinak poškozené mitochondriální DNA, a dále na význam těchto procesů u obtížně léčitelných a rezistentních typů nádorů.  

„Jsem rád, že se nám podařilo tento prestižní grant získat. Je to o to významnější, jelikož je to jeden ze dvou biomedicínsky zaměřených projektů oceněných prestižním grantovým schématem GA ČR EXPRO,“ říká Jiří Neužil a těší se na spolupráci s Pavlem Vodičkou, kterou považuje za velmi významnou. „Tým spoluřešitele nám pomůže v pochopení role opravných mechanismů mitochondriální DNA v mechanismu horizontálního přenosu mitochondrií. Věřím, že se nám podaří získat nejen důležité poznatky pro základní buněčnou biologii zejména v kontextu biologie nádorových onemocnění, ale že tento projekt povede i k nalezení nových zásahových míst pro léčbu nádorových chorob,“ uzavírá.

Připravila: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, ve spolupráci s Petrem Solilem, BIOCEV, a Petrem Caletkou, ÚEM AV ČR
Foto: Shutterstock

Přečtěte si také

• Jak buňky reagují na stres? Tým zpřesnil popis vzniku protistresového proteinu
• I v oddělení biologie nádorů může být sranda, říká Veronika Vymetálková
• Vědci z Akademie věd popsali, jak fungují molekulární nůžky na stříhání RNA
• Vědci odhalili mutace, které spouštějí leukémii. Jejich objev může pomoci léčbě
• Změny v DNA a karcinogenní účinky: I to může odhalit toxikologický inkubátor
• Ječmen „live“: Češi jako první na světě umí živě sledovat dělení jeho buněk
• Ohrožená ňadra: vědci popsali rizikové varianty genu způsobujícího karcinom prsu
• Enzym „ptakopysk“ pomůže s vývojem nových účinnějších antibiotik
• Buňka je polívka se spoustou ingrediencí, říká Roman Pleskot
• Žralok malohlavý zná recept na dlouhověkost, dožívá se více než 400 let