Data z minulosti pomůžou zpřesnit klimatické výhledy pro budoucnost

Mezinárodní tým sestavil prototyp databáze, která nabídne informace o využití krajiny za posledních 12 tisíc let. Přehledně se v ní popíše, jaké plodiny naši dávní předci pěstovali nebo jaká domácí zvířata chovali. Databáze pomůže lépe pochopit, jak intenzita zemědělství ovlivňovala klima v minulosti, a zpřesní klimatické modely budoucího vývoje. Na projektu se podíleli badatelé z Akademie věd ČR. Výsledky zveřejnil vědecký časopis PLOS ONE.

Co přesně znamená zemědělství a chov dobytka? Vypadá to jako otázka, na kterou dokáže odpovědět skoro každý. Překvapující může být, že ani odborníci, kteří se zabývají dějinami lidské obživy, se u těchto výrazů neshodnou na obecně platné definici. Archeologové v Evropě, Asii nebo Africe dávají výše uvedeným výrazům lehce jinou náplň, třeba odlišný podíl produkce masa, mléka, rostlin, případně zdrojů z divoké přírody. Tato nejednotnost může komplikovat práci na globálních tématech, mezi něž patří modely klimatických změn.

Budiž jeden jazyk
Odlišný význam termínů nedovoluje přesně říct, jaký byl v historii vztah mezi využitím krajiny a klimatem, což komplikuje odhady do budoucna. Proto se dvě stovky badatelů v oborech archeologie, historie, geografie, paleoekologie a klimatologie sdružili v mezinárodní výzkumné skupině LandCover6K. Vytvořili jakýsi vědecký „Babylon naruby“.

Na začátku totiž odborníci mluvili „odlišnými jazyky“, ale po šesti letech společné práce se jim podařilo dohodnout jednotnou terminologii. Jejím cílem je usnadnit shromažďování dat o využití krajiny za posledních 12 tisíc let v různých částech světa. Údaje pomohou odhadnout, jak bude Země vypadat v nadcházejícím období a na jaké výzvy životního prostředí se lidstvo musí připravit.

Nový systém pokryje také zemědělství ve starověkém Egyptě.  

„Databáze archeologických a historických údajů nám umožní třeba lépe pochopit, jak intenzita zemědělství před tisíci lety ovlivňovala tehdejší vegetaci, koloběh uhlíku, vodní režim v krajině, a tedy klima v minulosti obecně,“ říká Jan Kolář z Botanického ústavu AV ČR, který se projektu účastnil společně s Dagmar Dreslerovou z pražského Archeologického ústavu AV ČR. Výsledkem bude systém, jejž mohou využít experti z celého světa: Austrálie, Evropy, Severní Ameriky či Jižní Afriky. Sjednocení terminologie je zkrátka klíčové.

Obrovský význam
Databáze je zatím ve fázi prototypu – plnit informacemi o využití krajiny v minulosti se teprve začne. Jako zdroj poslouží historické a archeologické prameny. Díky databázi bude možné zjistit, jaké plodiny předci pěstovali, jaká domácí zvířata chovali a k čemu přesně, kolik činila výměra polí a obdělávaných lesů nebo jak moc lidé záviseli na zdrojích z divoké přírody. Všechny tyto faktory ovlivňují koloběh vody a oxidu uhličitého, a tím pádem i klima.

„V současné době sice máme klimatické modely a pro zhruba posledních pár set let víme, co, kde a jakým způsobem lidé dělali. Avšak pro dávnou minulost, například neolit, takové kvantifikace na globální, ale i kontinentální úrovni úplně chybějí. Klimatické modely tedy není s čím srovnávat a kalibrovat,“ vysvětluje Jan Kolář.

Výzkum rostlinstva z perspektivy archeologie spadá v Botanickém ústavu AV ČR pod oddělení vegetační ekologie. Letos končí tematicky zaměřený projekt, který zkoumá využití krajiny v kontextu sociálních změn v pravěké střední Evropě. Čtyřčlenný řešitelský tým ze zmíněného ústavu kombinuje archeologii, paleoekologii a vegetační ekologii.

O vlivu člověka na historickou flóru jsme psali také v článku Analýza fosilního pylu přináší nové poznatky o dávných rostlinách.

Text: Jan Klika, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock

Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
• Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
• Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
• Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
• Na světě klesá počet velkých šelem – vymírání čelí například levharti
• Vědec chce rozlousknout záhadu rozmanitosti přírody za pomoci mušek octomilek
• Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA
• Ekosystémové stanice: tiší strážci zkoumají „dech“ krajiny a dopady změn klimatu
• Vědci předkládají zajímavou teorii: křídla hmyzu se mohla vyvinout z žaber
• Třetina světa v posledních dekádách citelně vysychá, zjistili vědci z CzechGlobe