Zahlavi

Čeští archeologové v Ománu odkrývají více než milion let starou historii

11. 04. 2023

Pěstní klíny z doby první migrace člověka z Afriky, kruhové pohřební komory i unikátní skalní rytiny. Jedinečné nálezy hlásí mezinárodní tým vedený vědci z pražského Archeologického ústavu AV ČR, který nedávno úspěšně zakončil třetí výkopovou sezonu v Ománu. Odebrané vzorky nyní odborníci analyzují, jejich výsledky přispějí k objasnění nejstarší historie největší písečné pouště světa.

Čeští archeologové se na dosud málo probádané pouštní oblasti Sultanátu Omán zaměřují delší dobu. Loňská expedice byla třetí v pořadí a několik dalších se ještě chystá. Na výkopových pracích ve dvou různých lokalitách se podílela více než dvacítka archeologů a geologů z deseti zemí světa.

První expediční tým působil na jihu země v provincii Zufár, druhá skupina pak v oblasti Duqm ve středním Ománu. Své postřehy přímo z terénu vědci sdíleli na twitterovém účtu @Arduq_Arabia.

Arabský poloostrov jako migrační koridor
V dunách pouště ar-Rubʿ al-Chálí v provincii Zufár našli vědci pěstní klíny pocházející z období první migrace člověka z Afriky před zhruba 300 tisíci až 1,3 milionu let. Vzhledem ke své geografické poloze sloužila Arábie jako přirozená migrační trasa z africké kolébky lidstva do Eurasie.   

Mezi více než tři sta metrů vysokými dunami se podařilo nalézt i skořápky vyhynulých pštrosů, fosilní dunu a staré koryto řeky z období, kdy bylo v Arábii výrazně vlhčí podnebí. „Naše nálezy, za podpory čtyř různých datovacích metod, poskytnou cenná data pro rekonstrukci klimatu a historie největší písečné pouště světa. Přírodní podmínky formovaly i pravěké osídlení a my se snažíme studovat lidskou adaptabilitu na změny klimatu,“ říká vedoucí a koordinátor expedice Roman Garba z Archeologického ústavu AV ČR, Praha.

Jaderná fyzika pomáhá výzkumu historie
Archeologové používají pro určení stáří nálezů speciální datovací metody. „Radiouhlíkové datování a datování pomocí kosmogenních radionuklidů provádíme ve spolupráci s Ústavem jaderné fyziky AV ČR, který nově zprovoznil první hmotnostní urychlovačový spektrometr v České republice,“ pochvaluje si Roman Garba.

Metody radiouhlíkového datování a časoprostorové analýzy vědcům můžou pomoci zjistit více informací také o zhruba dva tisíce let starých rituálních kamenných monumentech – tzv. trilitech. Laicky by se asi daly připodobnit ke zmenšené verzi známějšího anglického Stonehenge. Vyskytují se právě na území dnešní jižní Arábie a není přesně zjevné, k čemu se používaly ani kdo je kdy postavil.

Co ukrývají kruhové pohřební komory?
Druhý expediční tým působil v oblasti Duqm ve středním Ománu a soustředil se zejména na neolitickou hrobku, datovanou do období přibližně 5000–4600 let př. n. l. v lokalitě Nafūn.

„To, co zde nacházíme, je unikátní v kontextu celé jižní Arábie. Megalitická struktura ukrývající dvě kruhové pohřební komory odhalila kosterní pozůstatky minimálně několika desítek jedinců. Izotopové analýzy kostí, zubů a mušlí nám pomohou zjistit více o stravě, přírodním prostředí a migracích pohřbené populace,“ vysvětluje Alžběta Danielisová z Archeologického ústavu AV ČR, Praha.

K neolitické hrobce se přijel podívat i youtuber Zvěd, který o ní natočil následující video:

Nedaleko od hrobky se nacházejí jedinečné kolekce skalních rytin rozprostírající se na 49 skalních blocích, jejichž odlišné styly s různým stupněm zvětrávání zobrazují dobu osídlení od pěti tisíc let před naším letopočtem do jednoho tisíce našeho letopočtu. Vědci také zkoumali lokalitu výroby kamenných nástrojů z období pozdní doby kamenné.

Po stopách starého osídlení jižní Arábie
Výzkum v Ománu je součástí širšího projektu evolučního antropologa Viktora Černého z pražského Archeologického ústavu AV ČR, který o lokalitě napsal poutavou populárně-naučnou knihu Po stopách Ádů – Jižní Arábie v čase a prostoru (Academia, 2016). Ve svém výzkumu se zabývá biokulturními interakcemi populací a jejich adaptací na klimatické změny.

„Zjištěné kontakty afrických a arabských archeologických kultur charakterizují mobilitu populací anatomicky moderního člověka. Bude zajímavé tyto poznatky konfrontovat také s genetickou diverzitou obou uvedených regionů a vytvořit ucelenější pohled na utváření soudobé jihoarabské společnosti,“ říká k tomu Viktor Černý, který na projekt loni obdržel prestižní Akademickou prémii AV ČR (o jeho práci připravujeme článek do dalšího čísla magazínu Akademie věd ČR, který vyjde v červnu).

Expedice ARDUQ (Archaeological landscape and environmental dynamics of Duqm and Nejd) se uskutečnila pod záštitou Ománského ministerstva kultury a turistiky. Výzkumu se zúčastnili vědci z Česka, USA, Velké Británie, Ukrajiny, Íránu, Itálie, Slovenska, Rakouska, Francie a Ománu.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Akademie věd ČR
Foto: Roman Garba a Alžběta Danielisová, Archeologický ústav AV ČR, Praha.

Expediční tábor v poušti ar-Rubʿ al-Chálí, jižní Omán.

Expediční tábor v poušti ar-Rubʿ al-Chálí, jižní Omán.

Zdroj: R. Garba, ARÚ Praha / projekt ARDUQ.
Výkop neolitické hrobky v Nafūnu, střední Omán.

Výkop neolitické hrobky v Nafūnu, střední Omán.

Zdroj: A. Danielisová, ARÚ Praha / projekt ARDUQ.
Čištění povrchu neolitické hrobky.

Čištění povrchu neolitické hrobky.

Zdroj: A. Danielisová, ARÚ Praha / projekt ARDUQ.
Preparace kosterních pozůstatků na hrobce.

Preparace kosterních pozůstatků na hrobce.

Zdroj: A. Danielisová, ARÚ Praha / projekt ARDUQ.
Povrchový sběr štípané industrie pro účely tzv. skládanky (rekonstrukce procesu výroby), jižní Omán.

Povrchový sběr štípané industrie pro účely tzv. skládanky (rekonstrukce procesu výroby), jižní Omán.

Zdroj: R. Garba, ARÚ Praha / projekt ARDUQ.
Úlomky vajíček vyhynulých pštrosů z pouště ar-Rubʿ al-Chálí.

Úlomky vajíček vyhynulých pštrosů z pouště ar-Rubʿ al-Chálí.

Zdroj: J. Rose, ARÚ Praha / projekt ARDUQ.
Pěstní klín nalezený v poušti ar-Rubʿ al-Chálí.

Pěstní klín nalezený v poušti ar-Rubʿ al-Chálí.

Zdroj: A. Beshkani, ARÚ Praha / projekt ARDUQ.
Záznam koncentrace pazourkových nástrojů, jižní Omán.

Záznam koncentrace pazourkových nástrojů, jižní Omán.

Zdroj: R. Garba, ARÚ Praha / projekt ARDUQ.
Výkop profilu s kamennými nástroji tzv. „núbijské kultury“, Muḏayy, jižní Omán.

Výkop profilu s kamennými nástroji tzv. „núbijské kultury“, Muḏayy, jižní Omán.

Zdroj: R. Garba, ARÚ Praha / projekt ARDUQ.
Trasování skalních rytin v lokalitě Nafūn, střední Omán.

Trasování skalních rytin v lokalitě Nafūn, střední Omán.

Zdroj: R. Garba, ARÚ Praha / projekt ARDUQ.
Trasování skalních rytin v lokalitě Nafūn, střední Omán.

Trasování skalních rytin v lokalitě Nafūn, střední Omán.

Zdroj: R. Garba, ARÚ Praha / projekt ARDUQ.
Natáčení pro YouTube kanál AV ČR @zvedzved na neolitické hrobce v Nafūnu, střední Omán.

Natáčení pro YouTube kanál AV ČR @zvedzved na neolitické hrobce v Nafūnu, střední Omán.

Zdroj: R. Garba, ARÚ Praha / projekt ARDUQ.

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce