Zahlavi

Česko na špičce Evropy? Pomoci má nová Inovační strategie

18. 02. 2019

Ambiciózní plán, který má Česko katapultovat na špičku Evropy, představil dnes premiér a šéf Rady pro výzkum, vývoj a inovace Andrej Babiš. Seminář k Inovační strategii České republiky do roku 2030, na kterém se sešla řada představitelů z řad politiky i výzkumu, se konal v Lichtenštejnském paláci.

„Je to konkrétní plán, jak se dostat tam, kde už jsme jednou byli a kam se chceme vrátit,“ řekl  premiér. Inovační strategii, která chce zlepšit podmínky ve výzkumu a v jeho financování a hodnocení, počátkem letošního února schválila vláda. Bylo to jen krátce poté, co ji v lednu odsouhlasila vládní Rada pro výzkum (Andrej Babiš je zároveň jejím předsedou). Koncepce má tak nakročeno k rychlé realizaci, otázkou však je, jestli se podaří udržet dlouhodobý plán.

Spin-off firmy i inovační centra

Inovativní strategie obsahuje devět pilířů, které se týkají jak chytré infrastruktury, nové metodiky hodnocení vědy, start-upů a spin-off firem, tak změn v oblasti patentové politiky, digitalizace, změněné podoby daňových odpočtů na výzkum a vývoj nebo propagace země v zahraničí. Akademii věd nejvíce ovlivní změny v ochraně duševního vlastnictví a rozsáhlá podpora inovačních a výzkumných center.

Strategii podpoří i sada barevných brožur, obsahující charakteristiky jednotlivých pilířů

Inovační strategie pro období 2019 až 2030 má podle premiéra Andreje Babiše posunout Českou republiku k realizaci finálních výrobků a k vytváření přidané hodnoty. Zatímco v současnosti je v České republice podíl výdajů na výzkum, vývoj a inovace 1,79 procenta HDP, v příštích letech má toto číslo podle inovační strategie zásadně vzrůst.

„Naší ambicí je do roku 2025 se dostat na 2,5 procenta, a když vše půjde dobře, tak zamířit v dalších pěti letech až ke třem procentům“, připomněl místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karel Havlíček. Na koncepci spolupracovali kromě členů Rady také lidé z Akademie věd ČR, vysokých škol, podnikatelské asociace či ministerstev. Celkem šlo o více než 30 odborníků.

Přepisuje se civilizační kód

Inovační strategii vítá i předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová: „Česká republika neoplývá nerostným bohatství, ale disponuje vzdělanými a šikovnými lidmi. A právě kvalitní vzdělání, věda a průmysl je zárukou příští prosperity,“ uvedla na tiskové konferenci. Podobně to vidí i místopředseda AV ČR Pavel Baran: „Jedná se o změnu civilizačního kódu, klíčové je si to odpracovat, nejde jen o akční plán strategie, ale též o důslednou kontrolu jednotlivých kroků se Strategií 2030 spojených,“ míní Baran.

Na titulním snímku (zprava): premiér Andrej Babiš, místopředseda RVVI Karel Havlíček, rektor UK Tomáš Zima, předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý a místopředseda RVVI Petr Dvořák 

Připravil: Jan Martinek a Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jan Martinek, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR

Související články:

Nová strategie Rady pro výzkum: Zařadit Česko mezi nejlepší inovátory Evropy

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce