Zahlavi

Časopis A / Easy: O paměti a zapomínání, zoo ve střevech a přepisování učebnic

07. 05. 2025

Jediný milimetr krychlový lidského mozku dokáže pojmout zhruba tolik dat jako 1400 výkonných počítačů. Jak paměť funguje? A jak ji „hacknout“ ve svůj prospěch? Mrkněte do nového čísla popularizačního časopisu Akademie věd A / Easy.

titulka pamet
1/2025 (verze k listování)
1/2025 (verze ke stažení)

Hlavní téma o paměti, zapomínání, vzpomínkách i paměťových technikách si přečtěte na stránkách 24–33.  

Další témata:

Přepište učebnice. Našli jsme kost – Jak asi ve skutečnosti vypadal spinosaurus? V čem se změnila představa vědců o asteroidech? A vyléčí jednou molekulární nůžky genetická onemocnění? Zajímavosti o přelomových objevech najdete na stránkách 10–15.

Mezi breberkami, činkami a drum’n’bass – Jako dítě dokázal hodiny nadšeně „šmírovat“ kobylky, stínky nebo třeba mravence. A láska k nejrůznějším breberkám zůstala Michalu Krausovi z Mikrobiologického ústavu AV ČR dodnes. Jen teď místo šesti- či osminohých zkoumá hlavně ty, co žijí v našich útrobách. Rozhovor s mladým vědcem najdete na stránkách 18–23.

Michal Kraus
Proč je dobré pít (i doma vyrobený) kefír a cvičit? Pomůžete tím breberkám v sobě i celému svému tělu. (CC)

Písmo od A po Z – Odhaduje se, že existuje přibližně 400 druhů písem. Proč jeho vznik představoval pro lidstvo zásadní zlom a jak ovlivnil vývoj celé společnosti? Dozvíte se na stránkách 42–45

Všechna dosavadní čísla časopisu A / Easy a AΩ / Věda pro každého, ale i čtvrtletníku A / Magazín (dříve A / Věda a výzkum) jsou k přečtení či stažení na našem webu. Výtisk zasíláme zdarma přímo do schránek. Pokud máte o časopis zájem, napište nám do redakce na predplatne@ssc.cas.cz.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Midjourney; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie označená CC jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce