
ČR se stala členem ICOS ERIC
28. 04. 2016
V polovině dubna 2016 schválilo Valné shromáždění ICOS ERIC přijetí České republiky a Dánska do konsorcia ICOS ERIC. ICOS (Integrated Carbon Observation System) je panevropská výzkumná infrastruktura, která zkoumá vliv globální změny na ekosystémy.
Česká republika je v infrastruktuře zastoupena Ústavem výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.. Síť ICOS má již více než 100 pozorovacích stanic po celé Evropě. Získaná data slouží např. k rozvoji udržitelné energetiky, hospodaření s vodou a předpovědím sociálních a ekonomických dopadů globální změny.
Členskými státy ICOS jsou nyní: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Norsko a Švédsko. Švýcarsko má status pozorovatele.
Webová stránka ICOS ERIC: https://www.icos-ri.eu/
Přečtěte si také
- Horizont 2020 – informační týden pro výzvy 2017 Societal Challenge 2
- Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vyhlašuje výzvu na doplnění expertů ve vědeckých komisích
- Výběrové řízení na hodnotitele v OP VVV
- Výstava European Space Expo
- Iniciativa European Cloud
- Evropská komise spustila společnou webovou stránku: Research and Innovation Observatory – Horizon 2020 Policy Support Facility
- Evropský týden regionů a měst 2016: Master Class pro mladé vědce
- Vyjádřete se k Amsterdamské výzva k Open Science do 14. 4. 2016
- Seminář: Výzkum, vývoj a inovace ve statistikách a analýzách, 14. 4. 2016
- Evropské komise zveřejnila zprávu o investicích v souvislosti s jadernou bezpečností
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.