
Bude nejkrásnější vědecký snímek váš? Zapojte se do soutěže Věda fotogenická
05. 05. 2025
Jeden záběr často řekne víc než tisíc slov. A přesně totéž platí i ve vědě – kde popis nestačí, nastupuje síla obrazu. Fotografie totiž dokáže zachytit krásu, napětí i příběh výzkumu v jediném okamžiku. Pokud i vy máte snímek, který zobrazuje vědu v celé její kráse, přihlaste ho do soutěže Věda fotogenická. Snímky s příběhem posílejte do 16. června 2025.
Věda fotogenická je otevřena všem zaměstnancům a zaměstnankyním z pracovišť Akademie věd ČR – tedy nejen vědcům a vědkyním, ale i ostatním pracovníkům, ať už je fotodokumentace samozřejmou součástí jejich práce, nebo jen koníčkem.
„Věda fotogenická vznikla před více než dekádou, aby ukázala, že vědecké experimenty, výzkumy a pozorování přírodních jevů vytvářejí také úchvatné obrazy, které v sobě spojují poznání i krásu,“ říká bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a dodává, že soutěž představuje překvapivé souvislosti, technické možnosti, ale i hravost a kreativitu, které jsou vědcům a vědkyním vlastní.
Dvě kategorie, jeden cíl: nadchnout
Do letošního, dvanáctého ročníku přehlídky fotografických talentů můžete hlásit své snímky ve dvou kategoriích.
V hlavní jde o klání o nejlepší nebo nejoriginálnější snímek s vědeckou tematikou, který jste pořídili v posledních dvou letech. Fotografovat můžete fenomény nebo děje vědeckého poznání bez ohledu na to, jestli se týkají živé nebo neživé přírody.
Do vedlejší kategorie „Vědci a smysl pro humor“ posílejte „odlehčené“ fotky, které zachycují svět vědy s nadsázkou a humorem – pozor: kreativní nápady vítány a stáří fotografií není omezeno. Můžete se tedy ve vlastním archivu vydat proti proudu času.
„Vybrané fotky představíme veřejnosti na výstavě v Galerii Věda a umění v Akademii věd na Národní v Praze koncem roku 2025. Z hlavní kategorie vybere porota snímky pro reprezentativní kalendář,“ říká Zuzana Všetečková ze Střediska společných činností AV ČR, které soutěž organizuje společně s Forem Věda žije! a Kanceláří Akademie věd ČR. Pro svého favorita zájemci hlasují na Facebooku AV ČR, kde se také dozvědí průběžné výsledky.
Příběhy, které žijeme
Alena Braunová z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR zvítězila v loňském ročníku nejen v hlavní kategorii (se snímkem ohnivě červené látky s tajemně znějícím názvem Zátiší s doxorubicinem), ale také v kategorii speciální věnované analogové fotografii (Fotogram čtyř lékovek).
V popředí snímek Aleny Braunové Zátiší s doxorubicinem, který zvítězil v hlavní kategorii loňského ročníku Vědy fotogenické.
„Vyfotografováním vědeckého procesu dokážete ‚zvěčnit‘ okamžik, který se už třeba nemusí opakovat. Díky fotografiím můžete analyzovat události, které byste v reálném čase nedokázali ani zachytit,“ říká vědkyně, která se Vědy fotogenické účastní už od počátku soutěže. A jak také vyzdvihuje, pořádat soutěž pro zaměstnance a zaměstnankyně „padl“ na úrodnou půdu: „Veřejnost, se může seznámit lehce vstřebatelnou formou s vědeckými tématy a získat i nové znalosti či zájmy, které mohou sami rozvíjet.“
Pro pravidelnou účastnici Lenku Lisou z Geologického ústavu AV ČR se Věda fotogenická stala každoročním osvěžením práce: „Její kouzlo je pro mne především v tom, že popularizujeme, co děláme. Asi jako když nasdílíte poutavé fotografie týkající se vaší roční práce na Facebook a navrch máte šanci, že je budou ostatní hodnotit podle jejich kvality.“ Podle ní jde také o příležitost, jak se o svou práci podělit – že nemusí jít pouze – pro někoho – o „nudnou“ vědu, ale že bádání v sobě obsahuje příběh, který žijeme.
Kolekci snímků z uplynulých ročníků si pro inspiraci můžete prohlédnout na webu Vědy fotogenické. Najdete zde fotky týkající se vědecké práce i každodenního života v laboratoři. Objevujte s námi krásu vědy a ukažte veřejnosti příběhy, jimiž žijete právě vy.
Fotografie přihlašujte online formulářem na www.vedafotogenicka.cz. Abyste je mohli nahrát, je nutné se zaregistrovat nebo přihlásit. Podrobné informace najdete v sekci Pravidla.
Projekt Věda fotogenická navrhl spolek Fórum Věda žije! Zapojit se do něj mohou výhradně zaměstnanci z pracovišť Akademie věd ČR. Soutěž organizačně zajišťuje Středisko společných činností AV ČR. Snímky z výstavy fotografií z loňského ročníku si můžete prohlédnout v galerii níže.
Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
- Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
- Neviditelné životy: jak lze využít zkušenosti dělníků a sběračů odpadu?
- Už 100 let odkrývá Archeologický ústav dávnou historii Pražského hradu
- Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
- Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
- Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
- Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
- Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
- Badmintonový turnaj opanovaly skvělé výkony i pohodová atmosféra
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.