
Brněnská pracoviště Akademie věd se budou významněji podílet na rozvoji města
13. 09. 2023
Spolupráce na rozvoji potenciálu studentů a žáků, propagaci a popularizaci vědy i zlepšování života ve městě s využitím vědeckých poznatků. K těmto a dalším bodům se zavázali představitelé Akademie věd ČR a města Brna memorandem o spolupráci v brněnské Nové radnici 11. září 2023.
Memorandum stvrdily podpisy předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a primátorka města Brna Markéta Vaňková. „Akademie věd má v Brně poměrně silné zastoupení několika ústavy ze všech vědních oblastí. Potenciál pro vzájemně výhodnou spolupráci je proto velký,“ uvedla Eva Zažímalová.
Narážela tak na skutečnost, že v moravské metropoli má sídlo nebo pobočku více než třetina pracovišť Akademie věd ČR. Sídlí zde například Ústav výzkumu globální změny, Ústav přístrojové techniky nebo Psychologický ústav.
Oboustranný význam spolupráce potvrzuje i Tomáš Kostelecký z Akademické rady AV ČR, který má regionální spolupráci v gesci: „Město Brno se za poslední období posunulo ve světě vědy, výzkumu a inovací na významně vyšší úroveň. Dokázalo ve spolupráci s Jihomoravských krajem a partery z vysokých škol a Akademie věd vytvořit funkční systém spolupráce mezi veřejnou správou a vědci, která systematicky podporuje přenos poznatků vědy a výzkumu do praxe. Podpis memoranda může tuto spolupráci ještě prohloubit a otevřít další příležitosti.“
Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a primátorka Brna Markéta Vaňková
Brno – město vědy
Podle primátorky Markéty Vaňkové memorandum posílí vzájemné fungování. „Chceme například společně podporovat pracoviště zapojená do národních i mezinárodních programů. Dále nám půjde o sdílení odborných znalostí, jež se využijí k rozvoji Brna,“ dodala. Obě strany tak budou spolupracovat i na grantových projektech, kdy Brno zastane roli aplikačního partnera nebo garanta.
Spolupráce se bude odvíjet ve všech vědních oblastech – vědách o živé i neživé přírodě a společenských vědách. Zástupci Brna si slibují například více podnětů pro udržení ekonomické a průmyslové konkurenceschopnosti ve vědě, zkvalitňování života a zlepšování životního prostředí ve městě. Zároveň chtějí zdůraznit roli moravské metropole jako středoevropského centra vědy, výzkumu, inovací a technologií. Konkrétní aktivity ošetří samostatně uzavírané smlouvy mezi ústavy a subjekty, které v Brně působí.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Magistrátu města Brna
Foto: Shutterstock; Marie Schmerková
Přečtěte si také
- Knihy Nakladatelství Academia získaly ceny Josefa Hlávky a Miroslava Ivanova
- Spolupráce vědeckých týmů s regiony přináší nové poznatky i konkrétní výsledky
- Nabijte se inspirací pro výuku s Akademií věd na letních akcích pro pedagogy
- V rytmu valčíku a s vůní moře: Orchestr FOK zahrál zaměstnancům Akademie věd
- Úspěšnou dekádu Strategie AV21 podtrhují nové výzkumné programy
- Pětadvacet talentovaných vědkyň a vědců obdrželo Prémii Otto Wichterleho
- Brno hostilo mezinárodní konferenci o vojenství starověkých Římanů
- Oldřich Semerák získal medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
- Svět potřebuje technologické inovace i znalosti humanitních a společenských věd
- Akademie věd udělila oborové medaile třem mezinárodně uznávaným vědcům
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.