
Biochemik Jan Konvalinka převzal cenu předsedkyně RVVI za popularizaci
08. 12. 2023
Účinkuje v pořadech Českého rozhlasu a pravidelně vystupuje i v dalších médiích především v souvislosti s virovými nákazami, onemocněním covid-19 a vývojem vakcín. Za zpřístupňování vědy veřejnosti převzal ve čtvrtek 7. prosince 2023 v Hrzánském paláci ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka Cenu předsedkyně RVVI za propagaci a popularizaci výzkumu, vývoje a inovací.
V zastoupení nemocné ministryně Heleny Langšádlové předávala cenu Janu Konvalinkovi náměstkyně Jana Havlíková.
„Ta cena je pro mě velká pocta. Zní to sice jako fráze, ale je to závazek. A co se taky obvykle říká, a taky je to pravda, že v tom nejedu sám,“ říká k ocenění Jan Konvalinka. „Jede v tom se mnou můj přítel, pan profesor Machala, se kterým jsme řadu věcí dělali společně. Jedou v tom skvělí novináři a novinářky, se kterými jsem měl to potěšení spolupracovat, jako například Bára Tachecí, Martina Mašková nebo Aleš Palán. A úplně na začátku to byl můj vzácný přítel Milan Uhde, kterému posílám velké díky. S ním jsem měl v devadesátých letech v České televizi první pořady, které lze nazvat vědeckopopulárními,“ dodává oceněný vědec.
Jak již dříve sdělila ministryně pro výzkum vývoj a inovace a předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Helena Langšádlová, popularizace výzkumu je záslužná činnost. Pomáhá totiž nahlédnout do různých oborů a pochopit přínos výsledků bádání. „Jsem velmi potěšena, že mohu udělit toto ocenění z pozice předsedkyně RVVI právě Janu Konvalinkovi, který se řadu let zasluhuje o zpřístupnění vědeckých poznatků veřejnosti a významně tak činil i v době koronavirové pandemie,“ poznamenala při oznamování výběru laureáta.
Předávání se zúčastnili i předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, prorektor Univerzity Karlovy Ladislav Krištoufek, členové RVVI a další osobnosti české vědy.
Jan Konvalinka je spoluautorem publikace Viry pro 21. století a o svůj pohled na život, viry a vědu se podělil se čtenáři v knize Spánek rozumu plodí příšery. Má na kontě více než 140 odborných prací, je mimo jiné předsedou vědecké rady Nadace Neuron a získal mnohá ocenění, například Dattovu medaili Federace evropských biochemických společností nebo Medaili Učené společnosti ČR. Za popularizaci jej ocenili v roce 2021 i organizátoři festivalu vědeckých filmů AFO v Olomouci.
Cena předsedy/předsedkyně RVVI za propagaci a popularizaci výzkumu, vývoje a inovací se uděluje od roku 2016. Získali jej například Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV ČR, Jan Žďárek, který působil v Entomologickém ústavu a v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, a Václav Cílek z Geologického ústavu AV ČR.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Úřad vlády ČR
Přečtěte si také
- Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
- Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
- Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
- Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
- Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
- Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
- Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
- Akademická štafeta. Radomír Pánek střídá Evu Zažímalovou v čele Akademie
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.