
Akademie věd ocení v tomto týdnu pět osobností
06. 10. 2025
Za zásluhy ve fyzice, matematice, technice nebo historii, ale také za přínos vědě a společnosti obecně udělí Akademie věd tento týden tři čestné oborové a dvě čestné medaile. První ze slavnostních předávání se koná dnes 6. října, další ve čtvrtek 9. října.
Fyzik Václav Špička založil v Česku úspěšnou mezinárodní konferenci s kulturním přesahem, slavista Stefan Michael Newerkla propojuje rakouské a české instituce. Oběma za jejich mimořádný přínos lidstvu i vědě udělí Akademie věd čestnou medaili De scientia et humanitate optime meritis (Špičkovi 6. 10. a Newerklovi 9. 10.).
Nejen za zavedení laserových technologií v Československu a zásluhu na první úspěšné operaci očí laserem ocení Akademie věd Jana Blablu. Další čestné oborové medaile obdrží matematička Šárka Nečasová, která se zabývá matematickým modelováním proudění stlačitelných i nestlačitelných tekutin, a historik Frank Hadler, jenž se specializuje na kulturní dějiny středovýchodní Evropy v 19. a 20. století.
Medailonky oceněných na ceremoniálu 6. října 2025
RNDr. Václav Špička, CSc., Fyzikální ústav AV ČR
De scientia et humanitate optime meritis
Díky Václavu Špičkovi začala v Česku tradice prestižních mezinárodních vědeckých konferencí FQMT (IC-Frontiers of Quantum and Mesoscopic Thermodynamics), kde se probírají problémy současné fyziky a otevírají zcela nové směry dalšího bádání, např. kvantová informatika, teleportace, optomechanika, molekulární motory, kvantové tepelné stroje, neurální sítě a další.
Do Prahy tak Václav Špička přivedl mnoho významných osobností včetně nositelů Nobelových cen. Konference nejsou jen vědeckými, ale i společenskými a kulturními událostmi, kde se formují nové myšlenky a jež mají nezanedbatelný dopad na popularizaci vědy. Té Václav Špička obecně věnoval mnoho času spolu s šířením humanitních idejí a dobrého jména Akademie věd ČR i České republiky doma i v zahraničí.
Ing. Jan Blabla, CSc., Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, Český metrologický institut
Čestná oborová medaile Františka Křížka za zásluhy v oblasti technických věd a za realizaci výsledků vědeckého výzkumu
Jan Blabla se zasloužil o zavedení laserové techniky v Československu a její rychlý rozvoj. Jeho přičiněním vznikl jeden z prvních československých laserů ve viditelném spektru. Následně v roce 1964 navrhl a s kolegy v oddělení tehdejšího Ústavu radiotechniky a elektroniky (dnešní Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR) zkonstruoval rubínový laser, kterým byla v polovině toho roku úspěšně provedena první laserová operace oka v Československu.
Na počátku 80. let minulého století se s kolegy zasloužil o to, že se Československo stalo zemí s jedním z nejpřesnějších a nejstabilnějších etalonů délky na světě. Podílel se též na vedení mladší generace, sepsal podstatnou část skript Kvantová elektronika.
Prof. Dr. Frank Hadler, Leibnizův ústav pro dějiny a kulturu východní Evropy (GWZO)
Čestná oborová medaile Františka Palackého za zásluhy v historických vědách
Frank Hadler patří ke špičkovým a mezinárodně uznávaným historikům. Ve svém výzkumu se specializuje na kulturní dějiny středovýchodní Evropy v 19. a 20. století, transnacionální dějiny a dějiny globalizačních procesů, dějiny mezinárodních vztahů, dějiny vědy a dějiny Československa.
V letech 2003–2008 vedl tým programu Representations of the Past: The Writing of National Histories in Nineteenth and Twentieth-Century Europe.
Frank Hadler dlouhodobě rozvíjí spolupráci s českými historiky a vědeckými institucemi. Významně se podílí na společných výzkumných projektech a publikacích, od roku 2017 působí mimo jiné jako předseda Česko-německé a slovensko-německé komise historiků.
RNDr. Šárka Nečasová, DSc., Matematický ústav AV ČR
Čestná oborová medaile Bernarda Bolzana za zásluhy v matematických vědách
Matematička Šárka Nečasová modeluje proudění stlačitelných i nestlačitelných tekutin nebo pohyb těles v tekutině. Podobné matematické modely pomáhají v biomedicíně, meteorologii či při práci s těžkou technikou. Vědkyně přímo spolupracuje také s kolegy z praxe – s firmou Bobcat zlepšuje akusticko-termo-mechanické vlastnosti výrobků v různých provozních režimech.
Šárka Nečasová pracuje v oblasti parciálních diferenciálních rovnic. Je velmi úspěšná, od roku 2000 se zúčastnila 14 projektů podporovaných Grantovou agenturou ČR (GA ČR). Pomáhá mimo jiné organizovat sérii letních škol. V roce 2021 získala Akademickou prémii a na konci září 2025 také Cenu předsedy Grantové agentury ČR.
Medailonek oceněného na ceremoniálu 9. října
Univ.-Prof. Mag. Dr. Stefan Michael Newerkla, Vídeňská univerzita, Institut slavistiky
De scientia et humanitate optime meritis
Stefan Michael Newerkla se zaměřuje na lingvistiku slovanských jazyků a zároveň se dlouhodobě a úspěšně angažuje v rozvoji vztahů a spolupráce mezi rakouskými a českými výzkumnými institucemi. Na Vídeňské univerzitě garantuje výuku západoslovanské jazykovědy a je vedoucím jejího Institutu slavistiky. V popředí jeho vědecké práce stojí kontaktová a historická sociolingvistika, je autorem řady monografií a více než 150 vědeckých článků. Spolupracoval mj. i na učebnicích češtiny a vede několik vědeckých grantů.
Kromě vědecké práce je také řádným členem Rakouské akademie věd, členem představenstva Institutu pro dunajský prostor a střední Evropu a dlouhá léta zastává pozice v orgánech AV ČR.
Přečtěte si také
- Imunitní reakce rostlin v přímém přenosu
- Program festivalu Týden AV ČR je zveřejněný. Nově nabízí i kino
- Nově objevené houby hrají větší roli v přírodě, než se předpokládalo
- Věda ve službách veřejnosti. Dekádu výzkumů ukáže nová výstava
- Rodinná politika a porodnost ve volebních programech stran a hnutí
- Přístroj SELINA míří do laboratoře NASA
- Dostupné bydlení ve volebních programech stran a hnutí
- Emisní povolenky: návrh mechanismu bránícímu neúnosnému nárůstu cen
- Třináct vědců obdrží diplom prestižního titulu "doktor věd"
- Češi a Korejci hledají mikroorganismy, které zvýší produkci účinných látek z rostlin
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.