
Akademie věd ČR zahajuje program zaměřený na krizi biodiverzity
18. 02. 2026
Prohlubující úbytek biologické rozmanitosti má přímé dopady na dostupnost vody, potravin, zdraví obyvatel i ekonomickou stabilitu společnosti. Akademie věd České republiky proto na tyto jevy reaguje – spouští pětiletý výzkumný program Krize biodiverzity, jehož cílem je posílit roli vědeckých poznatků v rozhodování státu a ve veřejné debatě o budoucí stabilitě české krajiny a kvalitě života.
„Biodiverzita není okrajové environmentální téma. Je to základní infrastruktura fungující krajiny a společnosti,“ říká koordinátor programu Radim Hédl z Botanického ústavu AV ČR a dodává: „Globální krize biodiverzity je vedle klimatické změny nejvážnější ekologickou hrozbou pro lidstvo. Česká společnost ji však podceňuje. Projekt si proto klade za cíl centralizovat vědecká fakta z různých oblastí na toto téma a poskytnout je široké veřejnosti i státní a veřejné správě.“
Prostřednictvím programu budou vědci kvantifikovat míru úbytku biodiverzity, analyzovat jeho příčiny a vyhodnocovat dopady na fungování ekosystémů. Vznikne tak vědecky podložený základ pro návrh cílených opatření zajišťujících ochranu ohrožených druhů a zároveň minimalizujících ekonomické ztráty a konflikty mezi ochranou přírody a hospodářskými zájmy.
„Klíčem k úspěchu je konsolidace dosud fragmentované komunikace a úzká spolupráce různě zaměřených ústavů Akademie věd ČR a dalších partnerů,“ zdůrazňuje jeden z řešitelů projektu Jan Zukal z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. „Chceme uchopit iniciativu a přispět k nalézání efektivních řešení úpadku biodiverzity v kontextu aktuálního vývoje naší společnosti.“
Při řešení projektu vzniknou výstupy včetně internetové platformy jako informačního zdroje o krizi biodiverzity, odborné publikace, série krátkých filmových dokumentů, budou uspořádány otevřené konference, jež umožní přímý dialog mezi všemi zainteresovanými aktéry. Cílem aktivit je zvýšit povědomí a podpořit otevřenou diskusi nejen mezi odborníky, ale i se širokou veřejností.
Do interdisciplinárního projektu se zapojí sedm ústavů AV ČR, které do společné platformy soustředí výsledky svého výzkumu v jednotlivých tematických oblastech a nabídnou je v ucelené a srozumitelné podobě. Program koordinuje Botanický ústav ve spolupráci s Ústavem biologie obratlovců, dále jsou zapojeny Biologické centrum, Ústav výzkumu globální změny, Sociologický ústav, Mikrobiologický ústav a Ústav státu a práva AV ČR. Řešitelé projektu budou komunikovat s rozmanitým spektrem příjemců, od státní správy po širokou veřejnost.
Program reaguje i na aktuální vývoj v evropské environmentální legislativě, konkrétně na Strategii v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a Národní plán na obnovu přírody, které nyní Česká republika aktivně implementuje.
Kontakt:
Mgr. Radim Hédl, Ph.D.
Botanický ústav AV ČR
Radim.Hedl@ibot.cas.cz
Přečtěte si také
- Architektonický manuál provede Pražany i návštěvníky po uměleckých památkách
- Malý měsíc Enceladus svou aktivitou cvičí s magnetickým polem planety Saturn
- Týden mozku 2026: Objevte tajemství nejsložitějšího orgánu
- Dyje vysychá. Vědci ukazují, jak vodu vrátit do krajiny
- Nezaměstnanost překročila hranici 5 %, ukázala analytická studie IDEA při CERGE-EI
- Tvůrci InterSucha ukázali, jak zadržet více vody v povodí Dyje
- Hubnutí u rakoviny: Orgány reagují na nemoc koordinovaně
- Když se daří ochraně, přicházejí nové výzvy: paraziti ohrožují horské gorily
- Inteligentní biosenzory pomáhají včas odhalit zánět
- Nejvýkonnější český zkapalňovač helia pro vědu je v provozu v pražské Troji
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.