Zahlavi

Akademický sněm projednal vědecké priority českého předsednictví v Radě EU

20. 04. 2022

Zařadit se ve vědě a výzkumu mezi evropské premianty by mělo být v následujících letech jednou z priorit České republiky. Také proto se Akademie věd ČR aktivně zapojí do českého předsednictví v Radě Evropské unie. Cíle nejen v této oblasti představilo 59. zasedání Akademického sněmu. Za účasti premiéra Petra Fialy a ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové jej 20. dubna 2022 hostil Národní dům na pražských Vinohradech.

České předsednictví v Radě EU začíná 1. července 2022. Aktéři Akademického sněmu se také proto seznámili s trojicí oblastí, ke kterým chce předsednictví z hlediska vědy a výzkumu směřovat.

První z nich reaguje na očekávané potíže spojené s nedostatkem potravin a probíhající klimatickou změnou. Současně vychází z nedávných objevů v molekulární genetice, které vedou k pokrokům v cíleném editování genomu zemědělských plodin.

Druhou oblastí je vývoj nízkoemisních a bezpečných řešení v energetice s důrazem na čistou jadernou energii. Program reaguje na jedno z nejaktuálnějších celoevropských témat.

Poslední oblastí je odolná společnost. Zahrnuje sociologický a ekonomický výzkum, možnosti, jak zlepšovat důvěru ve státní instituce nebo zvyšovat odolnost společnosti před šířením dezinformací.

Představené oblasti navazují na programy Strategie AV21 a reagují na konkrétní výzvy současného světa. „Je potřeba zajistit dostatek potravin, ale i udržitelnou energetiku – a to pro společnost sebevědomou, soběstačnou a konkurenceschopnou, odolnou vůči krizím, jež teprve přijdou,“ pojmenovala jednotící ideu předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Akademie věd podala pomocnou ruku Ukrajině
Část programu Sněmu se týkala pomoci Ukrajině. Řečníci ocenili dosavadní vlnu solidarity, kterou pracoviště projevila vůči lidem prchajícím před válkou. David Honys, člen Akademické rady AV ČR, vyzdvihl důležitost jednoznačně odmítavého stanoviska vůči agresi. Výrazným gestem podle něj bylo také přerušení nebo alespoň pozastavení spolupráce s ruskými státními institucemi. Sněm vyjádřil podporu všem formám pomoci.

Akademický sněm podpořil postoj AV ČR vůči agresi na Ukrajině a ocenil pomoc vědcům utíkajícím před válkou.
Akademický sněm podpořil postoj AV ČR vůči agresi na Ukrajině a ocenil pomoc vědcům utíkajícím před válkou.

Pokračovat v práci umožňuje ukrajinským vědkyním a vědcům program Researchers at Risk Fellowship. Do konce roku 2023 počítá s podporou minimálně padesáti vědeckých pracovníků. Akademická rada AV ČR k 12. dubnu 2022 schválila již prvních 22 žádostí.

Rada také v minulosti schválila mimořádné navýšení programu podpory excelence pro perspektivní zaměstnance o 50 milionů korun. Pracoviště tyto prostředky mohou využít právě k pomoci pracovníkům z Ukrajiny, a to nejen těch vědeckých.

Vyšší rozpočet pro českou vědu
Neočekávaný nárůst cen energií se promítnul také do hospodaření pracovišť a ústavů AV ČR. Kompenzaci má poskytnout návrh na navýšení rozpočtu, který vláda předložila Poslanecké sněmovně. Jeho schválení přineslo vědeckým pracovištím meziročně zhruba 300 milionů korun. Letos tak AV ČR poprvé ze státního rozpočtu obdrží více než sedm miliard korun.

Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a předseda vlády ČR Petr Fiala.
Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová v doprovodu předsedy vlády ČR Petra Fialy.

Prostředky vložené do české vědy ocenil také premiér Petr Fiala. „Pro naši vládu je podpora vědy a inovací jednou z jejích priorit,“ prohlásil. „Cestou k budoucnosti naší země je vzdělání a prvotřídní věda. Nechceme udělat chybu, že bychom tyto klíčové aspekty opomněli.“

Podle předsedkyně Evy Zažímalové podporuje vláda svým postojem a svými kroky vzdělanost v zemi. „Stabilní, a hlavně předvídatelné financování je nutnou podmínkou pro to, aby se česká věda a výzkum mohla řadit mezi evropské premianty,“ poznamenala. „Jsem přesvědčena, že k tomu v Akademii věd máme vynikající předpoklady v podobě badatelského zázemí i lidského potenciálu.“

Pavel Baran, předseda Vědecké rady AV ČR a také první místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace, zdůraznil, že dotace výzkumu není možné podceňovat. Na mnoho problémů současného světa totiž věda dovede reagovat a nabídnout řešení. „Je naší povinností dívat se za horizont současné složité situace a vnímat strategickou důležitost investic do této sféry,“ uzavřel.

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, premiér Petr Fiala a předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.
Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, premiér Petr Fiala a předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Akademický sněm rovněž schválil Výroční zprávu o činnosti Akademie věd ČR za rok 2021 a projednal Zprávu o hospodaření Akademie věd ČR v roce 2021. Zvolena byla také část členů Akademického sněmu pro funkční období 2022–2026.

Text: Jan Hanáček, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative CommonsText a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons. 

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-107

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-107

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-109

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-109

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-123

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-123

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-145

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-145

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-149

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-149

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-15

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-15

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-150

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-150

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-173

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-173

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-180

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-180

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-182

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-182

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-185

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-185

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-22

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-22

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-28

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-28

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-3

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-3

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-36

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-36

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-39

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-41

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-44

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-51

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-56

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-57

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-61

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-62

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-72

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-73

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-76

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-81

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-84

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-95

2022-04-20_Akadamicky snem_Narodni dum_web-98

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce