
Akademické půlhodinky přinesou přednášky z biologie, historie či psychologie
08. 03. 2023
Co psychologové vyčtou z našich slov? Jak rostliny volají o pomoc? Jaká byla krutovláda ruského cara Ivana IV. Hrozného? To jsou některá z témat, která přináší nový, v pořadí šestnáctý přednáškový cyklus Akademické půlhodinky. Ten společně již desátým rokem připravují Biologické centrum Akademie věd ČR a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. V celkem sedmi přednáškách představí odborníci z obou institucí zajímavá témata z přírodních i humanitních věd. Jarní cyklus začíná 15. března a přednášky se konají každou středu v 16 hodin, a to nově v Alšově jihočeské galerii ve Wortnerově domě v ulici U Černé věže 22 v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma.
V cyklu se objevují témata, která informují o novinkách z výzkumné práce jihočeských vědců, ale i o aktuálním dění a regionálních tématech. Hned první přednáška například připomene 220. výročí od zřízení kněžského semináře a počátků filosofického a teologického studia v Českých Budějovicích. Profesor Martin Weis z Teologické fakulty Jihočeské univerzity v ní představí prvního českobudějovického biskupa Jan Prokopa Schaffgotsche a jeho další následovníky. V cyklu Akademických půlhodinek se návštěvníci mohou dále těšit na přednášky o tom, jak se imunitní systém vypořádává s parazity, nebo jak náš život ovlivňují všudypřítomné mikroorganismy.
Akademické půlhodinky se poprvé představily na podzim 2013 a od té doby si už našly věrné posluchače z řad široké veřejnosti. Odborníci přibližují svá témata tak, aby jim porozuměl každý laik. Jak sám název napovídá, přednášky trvají přibližně 30 minut, po skončení pak mají možnost návštěvníci klást své dotazy přednášejícímu.
Program 16. cyklu Akademických půlhodinek:
- 3. 2023 Martin Weis: Kněžský seminář a počátky filosofického a teologického studia v Českých Budějovicích
- 3. 2023 Tomáš Korytář: Jak se tělo brání parazitům
- 3. 2023 Kateřina Pražáková: Ivan IV. Hrozný. Vláda zbrocená krví
- 4. 2023 Martin Volf: Jak rostliny volají o pomoc
- 4. 2023 Dalibor Kučera: Slova, která nás odhalí? Psychologická analýza textu v 21. století
- 4. 2023 Dana Elhotová: Mikrobiom, neviditelná a nepostradatelná součást sítě života
- 4. 2023 Jan Štefka: Příběhy černých pasažérů: globalizovaný svět a invazní druhy patogenů v Evropě
Anotace všech přednášek: https://www.bc.cas.cz/clanky/clanek-detail/6802-akademicke-pulhodinky-16-cyklus/
Kontakt:
Mgr. Daniela Procházková, PR manažerka, Biologické centrum AV ČR, tel. 387 775 064, 778 468 552, e-mail: daniela.prochazkova@bc.cas.cz
V cyklu se objevují témata, která informují o novinkách z výzkumné práce jihočeských vědců, ale i o aktuálním dění a regionálních tématech. Hned první přednáška například připomene 220. výročí od zřízení kněžského semináře a počátků filosofického a teologického studia v Českých Budějovicích. Profesor Martin Weis z Teologické fakulty Jihočeské univerzity v ní představí prvního českobudějovického biskupa Jan Prokopa Schaffgotsche a jeho další následovníky. V cyklu Akademických půlhodinek se návštěvníci mohou dále těšit na přednášky o tom, jak se imunitní systém vypořádává s parazity, nebo jak náš život ovlivňují všudypřítomné mikroorganismy.
Akademické půlhodinky se poprvé představily na podzim 2013 a od té doby si už našly věrné posluchače z řad široké veřejnosti. Odborníci přibližují svá témata tak, aby jim porozuměl každý laik. Jak sám název napovídá, přednášky trvají přibližně 30 minut, po skončení pak mají možnost návštěvníci klást své dotazy přednášejícímu.
Program 16. cyklu Akademických půlhodinek:
- 3. 2023 Martin Weis: Kněžský seminář a počátky filosofického a teologického studia v Českých Budějovicích
- 3. 2023 Tomáš Korytář: Jak se tělo brání parazitům
- 3. 2023 Kateřina Pražáková: Ivan IV. Hrozný. Vláda zbrocená krví
- 4. 2023 Martin Volf: Jak rostliny volají o pomoc
- 4. 2023 Dalibor Kučera: Slova, která nás odhalí? Psychologická analýza textu v 21. století
- 4. 2023 Dana Elhotová: Mikrobiom, neviditelná a nepostradatelná součást sítě života
- 4. 2023 Jan Štefka: Příběhy černých pasažérů: globalizovaný svět a invazní druhy patogenů v Evropě
Anotace všech přednášek: https://www.bc.cas.cz/clanky/clanek-detail/6802-akademicke-pulhodinky-16-cyklus/
Kontakt:
Mgr. Daniela Procházková
PR manažerka, Biologické centrum AV ČR
daniela.prochazkova@bc.cas.cz
Přečtěte si také
- Narušení chování může předcházet poruchám paměti u Alzheimerovy nemoci
- Centrum elektronové mikroskopie rozšiřuje možnosti vědeckých týmů i průmyslu
- Experiment METRO navržený českými vědci zamíří na ISS
- Temnou minulost republiky zkoumá nový výzkumný projekt Zdivočelá země
- Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? Česko v mezinárodním srovnání
- Čeští vědci vynalezli elektrolyt, který řeší současné problémy baterií
- Devátý ročník Veletrhu vědy je za dveřmi, láká třeba na vesmírné městečko
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Srovnání platů a mezd: Na potřeby kvalifikovaných zaměstnanců stát připravený není
- Nejen počasí, ale i věda: Nové metody ochrany lesa drží kůrovce na uzdě
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.