
Áčko: o ohrožených lesích, baterii ze slané vody a chudých šlechtičnách
22. 06. 2022
Sucho, kůrovec, vichřice… na lesy se v posledních letech valí jedna katastrofa za druhou. Nebo jde o přehnané tvrzení? Možná nejsou v krizi a ohrožení lesy, nýbrž náš lidský pohled na ně. Na stránkách časopisu Akademie věd ČR A / Věda a výzkum jsme se na téma podívali z trochu netradičního úhlu pohledu. Věnujeme se ale i dalším tématům.

2/2022 (verze k listování)
2/2022 (verze ke stažení)
Na lesy se v časopise zaměřují dva články. První, nazvaný Lesy jako lidské dílo, sleduje téma z perspektivy etnologie, historie a sociologie. K tématu se vyjadřují Jiří Woitsch z Etnologického ústavu AV ČR, Jana Stachová ze Sociologického ústavu AV ČR, historik lesů Péter Szabó z Botanického ústavu AV ČR a vegetační ekolog Radim Hédl z téhož pracoviště. Text si přečtěte na str. 18–27.
Druhý článek se nazývá Vědecká laboratoř pod širým nebem a vydáváme se v něm na výpravu do Žofínského pralesa v Novohradských horách. Našimi průvodci nám jsou Přemysl Bobek z Botanického ústavu AV ČR a Lenka Michalčíková a Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Text najdete na str. 28–35.
Další výběr článků:
Bojovník za čistější prostředí – Rozhovor s Jiřím Henychem z Ústavu anorganické chemie AV ČR o vědě ve službách ochrany životního prostředí. Od str. 36.
Lesk a bída chudých šlechtičen – Rožmberský palác na Pražském hradě býval místem, ve kterém se habsburská monarchie starala o neprovdané a chudé aristokratky. Od str. 44.
Plynovod a srdce – Šárka Nečasová z Matematického ústavu AV ČR vede jedno z nejúspěšnějších oddělení v Akademii věd – alespoň co do počtu získaných Akademických prémií, nejvýznamnějšího grantu AV ČR. Od str. 56.
Levná baterie ze slané vody – Naše vyhlídky, jak levně a bezpečně skladovat elektrickou energii může zlepšit technologie pokročilé baterie z vody. Od str. 60.
Všechna čísla časopisu A / Věda a výzkum najdete na našich stránkách.
Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům. Kontaktovat nás můžete na adrese wernerova@ssc.cas.cz.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Kvíz, virtuální realita a osmimetrový mozek. Potrapte mozkové závity i o víkendu
- Fascinující cesta do hlubin vědomí: začal 27. ročník Týdne mozku
- A / Magazín: O jazycích, životě ve vesmíru a pravěkých želvách
- Šufánek, měchačka či pajzák. Výstava v Akademii věd přibližuje mizející nářečí
- Tajuplný orgán pod drobnohledem. Festival Týden mozku láká na bohatý program
- A / Magazín: O městech, falšování fotek a antibiotikách ve vodě
- Středoškoláci prezentovali na konferenci Otevřené vědy výsledky svých stáží
- Týden Akademie věd vyvrcholí o víkendu, bohatý program propojí vědu a zábavu
- Festival Týden Akademie věd zahájilo představení objevu světového formátu
- Týden Akademie věd ČR: přes 300 akcí, dny otevřených dveří a výbušná témata
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.