Zahlavi

A / Magazín o umělé inteligenci, výzkumu rakoviny a spletitých dějinách Krymu

14. 09. 2023

Téma umělé inteligence se na nás valí s novou naléhavostí a intenzitou. Pomyslnou revoluci způsobilo masivní rozšíření technologie ChatGPT. Mnozí byli ohromeni schopnostmi tohoto chatbotu, který dokáže nejen vyhledávat relevantní informace, ale také je dávat do souvislostí a sepsat delší smysluplný text. Jeho schopnosti ale zároveň vyvolaly lavinu otázek a starostí. Některým z nich se věnuje aktuální číslo A / Magazínu – oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR.


3/2023 (verze k listování)
3/2023 (verze ke stažení)

ChatGPT jsme vyzkoušeli i během psaní našeho článku. Vymyslel nám úvod i závěr. S využitím umělé inteligence v programu Midjourney jsme nechali zpracovat obrázky k textu. Rozhovory s vědci z Akademie věd, kteří se tématem AI zabývají, už ale vedl redaktor z masa a kostí. Výsledný produkt si přečtete v článku Svérázná říše umělé inteligence 19 až 31.

Poslechněte si hlavní text v audiopodobě:

Výběr dalších článků:

S humorem proti rakovině – rozhovor s Veronikou Vymetálkovou z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, letošní laureátkou ceny L´Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě

Blesky stále neznámé – článek o výzkumu nositelky Prémie Otto Wichterleho Jany Popové z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR

Krym. Ztracený ráj – článek o spletiteté historii poloostrova, který od roku 2014 okupuje Rusko 

Všechna čísla A / Magazínu – oficiálního magazínu Akademie věd ČR i jeho předchůdce časopisu A / Věda a výzkum najdete online na našich stránkách. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům – kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce