Zahlavi

Z české zemědělské krajiny mizí vlaštovky i sýčci, škodí jim modernizace farem

10. 01. 2023

Moderní čisté zemědělské budovy vybavené nejnovějšími technologiemi vypadají dobře na pohled a slouží svému účelu, kterým je zvýšení konkurenceschopnosti živočišné výroby. Jenže modernizace venkova s sebou nese i negativní jevy. V jejím důsledku totiž dramaticky ubývá prostor pro hnízdění ptáků, například vlaštovek, jiřiček nebo sýčků. Upozorňují na to vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, kteří zároveň navrhují opatření, jak ptákům pomoct.

Nové zemědělské budovy tvoří polootevřené stáje a rolovací postranní stěny s konstrukcí z ocelových a dřevěných materiálů. V těchto typech staveb chybí půdní prostory, které na starých farmách poskytují spoustu příležitostí pro hnízdění ptáků. Nejsou tam žádné dutiny nebo štěrbiny, které by poskytovaly úkryt, a hladký materiál stěn neumožňuje efektivně přilepit hnízdo třeba vlaštovkám.

Modernizace technologií ustájení navíc vede i k úbytku hmyzu – tedy vhodné potravy pro ptáky. „V nových stájích je již standardem používání loží vystlaných pískem či plastickým stelivem, bezstelivových boxů, roštových podlah, ventilátorů sloužících k lepší cirkulaci vzduchu a mechanických systémů pro odstraňování kejdy a hnoje mimo budovy do uzavřených skladovacích jímek. To vše vede ke snížení vhodného substrátu pro vyvíjející se hmyz, který je pro většinu ptáků a jejich mláďat primárním zdrojem potravy během hnízdění,“ vysvětluje Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Mizí vlaštovky i vrabci
Vědci se zaměřili na 29 ptačích druhů na necelé stovce farem v České republice a zjistili, že v modernizovaných farmách byla početnost ptáků 3krát menší oproti starým či smíšeným farmám. Nižší byla i druhová rozmanitost. „Negativní efekt byl zřetelný zejména u druhů hnízdících na budovách nebo uvnitř stájí,“ říká Martin Šálek. Například u vrabce domácího zaznamenali 1,6krát, u jiřiček 8,7krát a u vlaštovek 9,8krát méně hnízd v modernizovaných budovách než v těch starých. Výsledky zkoumání vyšly nedávno v časopise Journal of Applied Ecology.  

Česká zemědělská krajina se zhruba od padesátých let 20. století významně změnila. V důsledku kolektivizace vzrostla velikost polí více než desetinásobně. Stávající průměrná velikost půdního bloku dosahuje až 14 ha. Podle údajů České společnosti ornitologické byla za posledních zhruba 60 let odvodněna zhruba čtvrtina zemědělského půdního fondu, rozoralo se až 800 000 km mezí, 120 000 km polních cest, 30 000 km liniové zeleně a 35 000 ha remízků.

Přesné údaje o změnách druhové pestrosti v naší krajině po roce 1950 nejsou k dispozici. První ucelená data o vývoji biodiverzity v České republice přináší až od roku 1982 Jednotný program sčítání běžných druhů ptáků. Od té doby k roku 2019 došlo u ptáků vázaných na zemědělskou krajinu k minimálně čtyřicetiprocentnímu poklesu početnosti.

Jak ptákům pomoct?
Pro podporu ptačích sousedů na farmách stačí drobné úpravy, které mohou výrazně zlepšit jejich hnízdní příležitosti. „Patří mezi ně třeba vyvěšování různých typů budek a polobudek pro dutinové hnízdiče, například budky pro rorýse, rehky, vrabce či speciální duté cihly. Pro koloniálně hnízdící vlaštovky či jiřičky je možné instalovat umělé hnízdní košíčky či vystavět hnízdní věže,“ vypočítává Martin Šálek.

Dále by mohlo pomoct používání stavebního materiálu skládajícího se z hrubých povrchů (např. beton, omítkový povrch, dřevo), který je vhodnější k připevnění hnízd než hladké materiály, jako jsou plast, hliník nebo ocel. Toho lze docílit instalováním panelů s drsnými povrchy na fasádách, podhledech a pod okapy budov. „Taková řešení jsou finančně nenáročná a mohou výrazně podpořit mnohé ubývající druhy hnízdící na farmách,“ dodává ornitolog.

Jedním z efektivních řešení pak může být dlouhodobější a výraznější podpora drobných rodinných farem, které chovají hospodářská zvířata v tradičních stájích a provozují zemědělskou výrobu v krajině s ohledem na její ekologické funkce a biologickou rozmanitost.

O situaci polních ptáků, například sýčka obecného, chocholouše obecného nebo čejky chocholaté jsme psali v článku Hledám bydlení, zn. zápach nevadí v popularizačním časopise AΩ / Věda pro každého:


Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Shutterstock

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce