
Vznikla historicky první platforma pro setkávání doktorandů filozofie
20. 09. 2024
Přehlídku aktuálních trendů ve filozofii a příležitost k navázání kontaktů přinesla 12.–14. září 2024 první doktorandská filozofická konference. Pod názvem Perspektivy myšlení ji hostil Filosofický ústav AV ČR. Pracoviště Akademie věd zakládá jejím prostřednictvím platformu, která ukáže filozofii nejen z hlediska nových témat, ale i z pohledu jejího vývoje.
„Konferenci jsme uspořádali, protože jsme měli pocit, že pracoviště o sobě vzájemně nevědí. Tudíž nám přišlo skvělé vytvořit platformu, na které by se setkávaly nastupující generace doktorandů. Akce tohoto druhu umožní účastníkům představit témata, na nichž pracují, a tak získat v diskuzích s kolegy a kolegyněmi důležitou zpětnou vazbu,“ říká Ondřej Ševeček z Filosofického ústavu AV ČR. Pracoviště setkání spoluiniciovalo a organizačně zastřešilo, na přípravě spolupracovalo osm kateder filozofie českých veřejných vysokých škol.
Jak podotýká hlavní hybatelka vznikající platformy Ludmila Dostálová ze Západočeské univerzity v Plzni, doktorandi filozofie často vědí, jak vypadají katedry filozofie v zahraničí, ale neznají ty ve vedlejším městě: „Pokud zůstanete v akademickém prostředí, právě v něm hledáte své budoucí pracovní partnery. Jde o příležitost nalézt lidi, kteří u nás dělají totéž.“
Ludmila Dostálová ze Západočeské univerzity v Plzni a Ondřej Ševeček z Filosofického ústavu AV ČR.
Co zajímá doktorandy?
Téměř šedesát konferenčních příspěvků ukázalo, že vědci a vědkyně pracují na mnoha tématech. Nejvíce rezonovala taková, jež se vztahují k současnosti – ať už šlo o aktualizaci konceptů z dějin filozofie v kontextu soudobého pohledu nebo o etické otázky spjaté se současnými společenskými problémy a exponenciálním technologickým rozvojem. Zároveň se v příspěvcích projevil odklon zájmu od dějin filozofie. Jejich místo u začínajících filozofů a filozofek obsadily spíše konkrétní problémy a témata vztahující se k aktuálnímu dění.
Účastníci oceňovali, že se setkali s dalšími doktorandy v neformálním prostředí, že mohli debatovat i s kolegy a kolegyněmi Filosofického ústavu AV ČR i to, že mohli toto neuniverzitní pracoviště lépe poznat.
První doktorandskou filozofickou konferenci Perspektivy myšlení připravili pod záštitou Filosofického ústavu AV ČR převážně přímo studenti a studentky. Organizační tým sestavily katedry filozofie ze Západočeské univerzity v Plzni, Ostravské univerzity, Univerzity v Hradci Králové, Univerzity Palackého v Olomouci, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity Pardubice a Univerzity Karlovy.
Text: Jana Říhová, Filosofický ústav AV ČR, a Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Filosofický ústav AV ČR
Přečtěte si také
- Jak dát smysl otevřené vědě? Zájemci mohou diskutovat na setkání v AV ČR
- Rekonstrukce budovy v Hybernské ulici pokračují podle plánu
- Spolupráce vědeckých týmů s regiony přináší nové poznatky i konkrétní výsledky
- Nabijte se inspirací pro výuku s Akademií věd na letních akcích pro pedagogy
- V rytmu valčíku a s vůní moře: Orchestr FOK zahrál zaměstnancům Akademie věd
- Úspěšnou dekádu Strategie AV21 podtrhují nové výzkumné programy
- Brno hostilo mezinárodní konferenci o vojenství starověkých Římanů
- Svět potřebuje technologické inovace i znalosti humanitních a společenských věd
- Co přináší ocenění HR Award Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského?
- Euraxess pomáhá už 20 let zahraničním vědcům a vědkyním najít nový domov v Česku
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.