Vrby z hor se chrání před sluncem, vrby z nížin zase bojují s hmyzem
28. 07. 2023
Během evoluce se rostliny naučily vytvářet ohromující množství nejrůznějších chemických látek, tzv. metabolitů. Používají je k přizpůsobení se nepříznivým podmínkám prostředí či k ochraně před býložravci a patogeny. Zatímco dosud věda zná více než dvě stě tisíc takových látek, současný technologický pokrok jich umožní objevit násobně více. Kde se ale vzala tak obrovská chemická rozmanitost? Proč rostliny produkují tolik rozličných metabolitů? Tyto otázky rozkrývá tým Martina Volfa z Biologického centra Akademie věd ČR. V aktuální publikaci v odborném časopise Ecology Letters se jeho tým zaměřil na to, jaké vlivy podporují evoluci této fascinující chemické různorodosti rostlin.
Čeští biologové, s nimiž na výzkumu spolupracovali vědci z Dánska, Německa, Finska, Velké Británie, USA a Panamy, studovali druhy vrb rostoucí v různých nadmořských výškách, a to v nížinách v České republice a v horských oblastech rakouských Alp. Jejich výsledky ukazují, že rostliny v různých nadmořských výškách volí různé chemické strategie, aby se co nejlépe vyrovnaly s typem stresu, kterému čelí.
„Ve vysokých nadmořských výškách jsou si všechny druhy vrb chemicky podobné a produkují strukturně příbuzné látky, které jim pomáhají odolávat škodlivým podmínkám v prostředí, jako je například vysoké UV záření. Je to podobné, jako my chráníme svou kůži před sluncem pomocí opalovacích krémů,“ vysvětluje Martin Volf. Naproti tomu druhy vrb v nížinách jsou chemicky mnohem pestřejší. Musí totiž bojovat proti svým přirozeným nepřátelům, zejména býložravému hmyzu. „Mnoho hmyzích býložravců, kteří se vyskytují v nízkých nadmořských výškách, se přizpůsobilo obranným mechanismům vrb a dává přednost potravě na stromech, které jsou si chemicky podobné. Proto je pro vrby výhodné mít různé chemické složení,“ říká Martin Volf. Chemická variabilita tak pravděpodobně pomáhá nížinným vrbám vyhnout se sdílení jejich přirozených nepřátel. Celkově tyto trendy přispívají k různým aspektům chemické rozmanitosti a společně dávají vzniknout překvapivému bohatství metabolitů, které pozorujeme v rostlinné říši.
Ke zkoumání chemických látek v rostlinách použili badatelé metabolomické nástroje, pomocí nichž lze analyzovat tisíce metabolitů současně. Díky nejmodernějším výpočetním přístupům, které by ještě před několika lety nebyly možné, pak bylo možné sledovat a vyhodnotit obrovské množství dat o těchto chemických látkách.
Kontakt:
RNDr. Martin Volf, Ph.D.
vedoucí laboratoře evoluční ekologie
Entomologický ústav Biologického centra AV ČR
volf@entu.cas.cz
Mgr. Daniela Procházková
PR manažerka
Biologické centrum AV ČR
e-mail: daniela.prochazkova@bc.cas.cz
Přečtěte si také
- Brno od pondělka hostí Podzimní školu elektronové mikroskopie
- Výzkum vědců z ÚOCHB AV ČR pomáhá vylepšovat účinky léčivých látek
- Zajímavosti z výzkumu v 19. přednáškovém cyklu Akademických půlhodinek
- Česká veřejnost k adaptaci krajiny na dopady klimatické změny
- České instituce se v misi Hera podílejí na ochraně Země před planetkami
- V Cenách Nakladatelství Academia zvítězila kniha o textiliích z výzkumů na Hradě
- Nově objevené regenerační buňky mohou zlepšit hojení ran
- Akademie věd ocení vědce napříč obory
- Vědci mají přesnější data o přilétající kometě Tsuchinshan–ATLAS
- Priority veřejných výdajů: srovnání zemí EU
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.