Zahlavi

Vliv znečištěného ovzduší na neurodegenerativní onemocnění: mezinárodní workshop

30. 05. 2022

Neurodegenerativní onemocnění jako Alzheimerova choroba nebo Parkinsonova nemoc postihují mozek a nedají se vyléčit, jen zpomalit. Často není známa ani jejich příčina. Vědci ale už roky studují různé vlivy, které s těmito chorobami můžou souviset. Na přelomu května a června se v Praze sejdou evropští odborníci, kteří se zaměřují na vliv znečištěného ovzduší na vznik a rozvoj neurodegenerativních onemocnění.

Vědecké špičky z evropských projektů TUBE a ADAIR, které se zabývají výzkumem vlivu znečištěného ovzduší, zejména motorových emisí, na vznik a rozvoj neurodegenerativních onemocnění, se sjíždějí do Prahy. Ve dnech 30. 5. až 1. 6. 2022 se setkají na mezinárodním workshopu v pražské vile Lanna, reprezentativním sídle Akademie věd ČR, a představí průběžné výsledky svých výzkumů.

Řečníky budou zejména vědci z finských výzkumných institucí a univerzit. Hlavním řešitelem a koordinátorem obou projektů je Univerzity of Eastern Finland v Kuopiu, partnerem obou projektů je Ústav experimentální medicíny AV ČR (ÚEM AV ČR).

Cílem projektu TUBE (Transport Ultrafines and Brain Effects) je odhalit škodlivé složky znečištění ovzduší z dopravy a identifikovat biomarkery pro včasné odhalení onemocnění mozku. Vlastní výzkum, který kombinuje nejmodernější modely in vitro a epidemiologické studie, zjišťuje účinky ultrajemných částic z emisí spalovacích motorů na funkci plic a mozku. Jde o společný výzkumný projekt 15 evropských výzkumných institucí, jenž byl oficiálně zahájen v roce 2019.

Projekt ADAIR (spadá pod EU Joint Programme – JPND – Neurodegenerative Disease Research) se specializuje na nalezení nových nástrojů pro hodnocení rizik a preventivní opatření v souvislosti s Alzheimerovou chorobou (AD). Zkoumá novou hypotézu, že prostředí, v němž je jedinec vystaven znečištěnému ovzduší, mění řadu biologických procesů a funkcí, které mohou být sledovány prostřednictvím měřitelných biomarkerů. Díky tomu lze určit jedince se zvýšeným rizikem AD ještě před jejím nástupem a zaměřit se tak na preventivní opatření konkrétních rizikových skupin obyvatel.

Ústav experimentální medicíny AV ČR je do projektů zapojen studií kontrolované expozice motorových emisí s cílem identifikovat biomarkery akutní expozice znečištěnému ovzduší pomocí moderních metod molekulární biologie (tzv. „omics technologií“).

Více informací k workshopu a jednotlivým projektům najdete na webu:

Součástí workshopu je také oficiální tisková konference v angličtině, která se uskuteční ve středu 1. 6. 2022 od 14:45 hod. v Apollonově sále vily Lanna v Praze 6-Bubenči. Zástupci médií jsou srdečně zváni.

TZ ke stažení zde.

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce