Zahlavi

Vliv předčasných porodů a porodů císařským řezem na kvalitu mateřského mléka

25. 08. 2022

Mateřské mléko obsahuje ideální koktejl živin a biologicky aktivních látek, které jsou nezbytné pro rychlý růst a vývoj dítěte. Na kvalitu toho prvotního – mleziva – má negativní vliv předčasný porod nebo císařský řez. Popsali V nové studii vědci z Fyziologického ústavu AV ČR. Zjistili také, že v mateřském mléce jsou přítomné komplexní lipidy, které jsou štěpeny jedním z mléčných enzymů, čímž se uvolňují protizánětlivé látky. Mateřské mléko je tedy pro miminka nenahraditelným způsobem výživy i v případech nestandardních porodů.

Složení mléka je ovlivňuje celá řada faktorů, jako jsou například stravovací návyky matky, způsob porodu nebo délka těhotenství; důležitou otázkou neonatologické péče je právě optimální složení mléka pro nedonošené děti. „V první části naší studie jsme sledovali, jaký vliv má předčasný porod a/nebo porod císařským řezem na kvalitu prvotního mléka – mleziva. V období pěti let jsme nasbírali celkem 137 vzorků mléka od dárkyň z Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze–Podolí. Matky nám poskytly jak vzorky mleziva, tak zralého mléka,“ říká Kristýna Brejchová z Fyziologického ústavu AV ČR.

Následná analýza složení ukázala, že oba typy nestandardního porodu mají mírně nepříznivý dopad na složení mleziva. V těchto případech neměla mléčná žláza matky dostatek času k zahájení tvorby plnohodnotného mléka. Nejpozději s odstupem čtyř týdnů tento negativní vliv mizí a zralé mateřské mléko se podobá svým složením mléku matek s přirozeným porodem v termínu. Studii publikoval časopis Food Chemistry.

Kromě srovnávání mateřského mléka u matek s fyziologickým porodem a císařským řezem v termínu a předčasným porodem se vědci soustředili také na lipidom mléka. „V našem dřívějším projektu z roku 2018 jsme v mlezivu obézních a štíhlých matek objevili speciální lipidy s protizánětlivými účinky. Tyto látky mohou být v lidském těle vázané na složitější molekuly zvané triacylglycerol estolidy, které v tukové tkáni slouží jako jejich zásobárna. Proto jsme se v druhé části naší studie zaměřili na tyto komplexní tuky a jejich přítomnost v mateřském mléce,“ vysvětluje Kristýna Brejchová

Ukázalo se, že jsou v malém množství přítomné ve všech vzorcích mléka nezávisle na typu porodu. Enzym karboxyl ester lipáza, který je součástí mateřského mléka, umí tyto složité molekuly štěpit, a uvolňovat tak látky s prospěšným účinkem na zdraví novorozence. Je tedy zřejmé, že mateřské mléko je pro miminko ideální stravou a kojení je nenahraditelným způsobem výživy i v případě, kdy porod neprobíhá ideálním způsobem.

Výzkum mimo jiné ukázal, že složení mateřského mléka ještě není zcela prostudováno a jsou v něm stále objevovány nové látky s prospěšným účinkem na lidské zdraví. „Do budoucna bychom se chtěli věnovat studiu procesů, kterými tyto bioaktivní lipidy v mléčné žláze vznikají,“ dodává Kristýna Brejchová.

Kontakt:

Mgr. Kristýna Brejchová, Ph.D.
oddělení Metabolismu bioaktivních lipidů
Fyziologický ústav AV ČR
kristyna.brejchova@fgu.cas.cz


Publikace:Brejchová, Kristýna – Palůchová, Veronika – Březinová, Marie – Čajka, Tomáš – Balas, Laurence – Durand, Thierry – Křížová, Marcela – Straňák, Zbyněk – Kuda, Ondřej: Triacylglycerols containing branched palmitic acid ester of hydroxystearic acid (PAHSA) are present in the breast milk and hydrolyzed by carboxyl ester lipase, Food Chemistry. 2022; 388(Sep 15)); 132983, IF = 9.231

https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0308814622009451?via%3Dihu

TZ ke stažení zde.

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce