Vědci zjednodušili systém dělení druhů parazitické houby aspergilus
01. 03. 2023
Méně je více. Proti hlavnímu proudu současného třídění hub na menší, úzce definované druhy se vydali vědci z Univerzity Karlovy a Mikrobiologického ústavu AV ČR. Na základě analýzy zhruba osmi set vzorků hub rodu Aspergillus, významné pro potravinářství, medicínu nebo biotechnologie, navrhli výrazně jednodušší systém členění. Snížení počtu druhů bude mít dopad mimo jiné na kontrolu potravin. Vědci předpokládají, že podobné zjednodušení bude možné i u dalších skupin hub.
Houby rodu Aspergillus (česky kropidlák) jsou běžně rozšířené v životním prostředí a některé z nich široce využívané v biotechnologickém průmyslu – například k výrově kyseliny citronové, některých enzymů nebo k fermentaci potravin a nápojů (například populárního čínského čaje Pu-erh). Některé druhy jsou ale toxické, karcinogenní, kontaminují ovoce, zeleninu, kukuřici, arašídy nebo půdu a mohou způsobit lidem i zvířatům závažné zdravotní problémy.
Současný systém dělení hub je založen z velké části na molekulárně-genetických datech. „Běžné je především dělení stávajících druhů na menší, zavádění nových jmen pro druhy, které jsou nerozeznatelné vzhledem a mikroskopickými i dalšími znaky jeden od druhého. To vše komplikuje nebo až znemožňuje přesnou identifikaci například pro diagnostiku onemocnění, která tyto houby způsobují,“ říká Vít Hubka, který působí v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Vědci utvořili mezinárodní tým, shromáždili stovky vzorků z různých kontinentů a substrátů a zhodnotili skutečnou různorodost v rámci druhů. Výsledky jejich robustní studie publikoval v sérii tří článků prestižní časopis Studies in Mycology.
„Aplikovali jsme širokou škálu metod, včetně moderních fylogenetických metod založených na datech z vysokého počtu genů či genomů. Došli jsme ke zjištění, že druhy jsou mnohem více variabilní, než jsme si mysleli, a to na mnoha úrovních – vzhled kolonií, mikroskopické znaky, genetická variabilita, produkce mykotoxinů apod.," říká člen týmu František Sklenář.
Výsledkem bylo výrazné snížení počtu druhů a také nový pohled na systém členění. „Rod Aspergillus udává do značné míry trendy směřování v taxonomii a dalších disciplínách, očekáváme proto podobné závěry i u jiných skupin hub," dodává Miroslav Kolařík, vedoucí laboratoře genetiky a metabolismu hub z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
Odkaz na publikaci:
https://www.studiesinmycology.org/index.php/issue/116-studies-in-mycology-no-102
Kontakt:
Miroslav Kolařík, Ph.D.
vedoucí Laboratoře genetiky a metabolismu hub
Mikrobiologický ústav AV ČR
mkolarik@biomed.cas.cz
Mgr. Vít Hubka, Ph.D.
Mikrobiologický ústav AV ČR
vit.hubka@gmail.com
Mgr. František Sklenář
Mikrobiologický ústav AV ČR
frantisek.sklenar@natur.cuni.cz
Přečtěte si také
- Co umožnilo vznik stromů? Nový výzkum ukazuje na schopnost přežít sucho
- Platy učitelů v roce 2025 a výhled: pád na dno?
- Vědci odhalili nový mechanismus růstu bahenních proudů v Ázerbájdžánu
- Candáti se po nočním lovu vracejí domů s překvapivou přesností
- Kongres bohemistiky přivede do Prahy odborníky z celého světa
- Nová technologie inovuje vývoj aptamerů, syntetických alternativ protilátek
- Orchideje, které dobývají svět. Tajemství jejich invazního úspěchu odhaleno
- Kaprálová se před 80 lety stala členkou České akademie věd a umění in memoriam
- Kočky divoké nosí GPS obojky. Vědci sledují návrat vzácné šelmy
- BIOCEV slaví 10 let. Pomáhá s vývojem nových léků i vzděláváním studentů
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.