
Vědci z AV ČR převzali cenu Ministerstva školství za mimořádné výsledky
05. 11. 2025
Ministr Mikuláš Bek předal 4. listopadu 2025 v pražském Lichtenštejnském paláci ceny Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vysokoškolským studentům, pedagogům i vědcům. Cenu za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací na ceremoniálu převzali také Klára Petrželková z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Marek Piliarik z Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR.
Cenu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v různých kategoriích letos získalo dvacet osobností za mimořádné studijní, pedagogické i vědecké výsledky. „Mezi oceněnými jsou osobnosti, které výrazně posouvají výuku, výzkum i spolupráci v akademickém prostředí. Jejich práce je příkladem toho, co všechno české vysoké školství a věda dokážou nabídnout,“ uvedl ministr školství Mikuláš Bek.
Mimořádní vědci
Cenu za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, kterou ministerstvo uděluje od roku 1991, získávají vědci a vysokoškolští pracovníci za výsledky dosažené v uplynulých pěti letech s podporou MŠMT. Letos ji obdržely tři osobnosti: Klára Petrželková a Marek Piliarik z Akademie věd ČR a Richard Štefl z Masarykovy univerzity.
Klára Petrželková z Ústavu biologie obratlovců AV ČR dosáhla průlomových objevů ve výzkumu střevního mikrobiomu primátů, které přispěly k porozumění vztahům mezi životním prostředím, výživou a zdravím člověka i volně žijících zvířat a také k ochraně jejich přirozeného prostředí.

Klára Petrželková z Ústavu biologie obratlovců AV ČR
Marek Piliarik z Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR vyvíjí zobrazovací metody, které dokážou zaostřit do nanorozměrů. S týmem například vyvinul fototermální prostorový modulátor světla pro ultracitlivou 3D nanoskopii. Vědec byl také hostem Podcastu Akademie věd. Rozhovor si pusťte zde.

Marek Piliarik z Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR (uprostřed)
Seznam všech laureátů naleznete na webu MŠMT.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Přečtěte si také
- Do Akademie věd putují dva prestižní evropské ERC Synergy granty
- Parazitolog Julius Lukeš získal Národní cenu vlády Česká hlava
- Granty GA ČR Junior Star získalo sedm perspektivních řešitelů z Akademie věd
- Akademie věd podpoří inovativní nápady v dalším kole programu PRAK
- AV ČR podpořila prémiemi devět osobností, které posouvají hranice poznání
- Fyzik Tomáš Jungwirth převzal od prezidenta Petra Pavla medaili Za zásluhy
- V AV ČR se diskutovalo o provázanosti energetiky a životního prostředí
- Díky stážím v Otevřené vědě pracuji v Akademii věd, říká Martin Jindra
- Akademie věd využívá ve Strategii AV21 neotřelé myšlenky a vědecké nápady
- Martin Víta: AI má obrovský potenciál, v Akademii věd ho chceme využít naplno
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.
