
Slovo hurikán znali už předkolumbovští obyvatelé střední Ameriky
30. 09. 2022
Hurikán Ian, který 28. září udeřil na pobřeží Floridy, se zřejmě zařadí k dosud nejničivějším událostem tohoto tisíciletí. Zatímco vznik hurikánu dokážeme fyzikálně vysvětlit, původ tohoto odborného termínu byl opředen tajemstvím. Pracovníci Filosofického ústavu AV ČR a Ústavu fyziky atmosféry AV ČR nedávno společně obohatili Elektronický meteorologický slovník o vysvětlení původu a vývoje mnoha meteorologických pojmů. Mimo jiné přitom prokázali, že slova hurikán, orkán i uragán mají stejný původ.
Hurikány znali už předkolumbovští obyvatelé střední Ameriky, kteří je v místním jazyce taino nazvali jménem Huracá podle božstva, jehož hněvu vznik hurikánů přisuzovali. Původ slova však můžeme sledovat ještě dále: podle etymologů by mohlo mít kořeny v mayském hunraken neboli noha, neboť tak údajně Mayové označovali uskupení hvězd, které je v našem kulturním okruhu označováno jako oj Velkého vozu. Tehdy mělo v oblasti střední Ameriky vertikální směr a na obloze se objevovalo během hurikánové sezony, kterou v Atlantiku vymezujeme mezi 1. červnem a 31. listopadem.
Z hlediska české odborné terminologie je zajímavé, že když Španělé slovo převzali do svého jazyka jako huracán nebo furacán, zamířilo i do dalších jazyků a nakonec též do češtiny – a dokonce třikrát. Přes holandštinu a němčinu tak vzniklo české slovo orkán, které v současnosti označuje 12. stupeň Beaufortovy stupnice větru o rychlosti nejméně 118 km/h.
Kdy jde o hurikán
Díky francouzštině známe uragán, což je obecný výraz pro velmi silný vítr. Teprve naposledy se v češtině objevila počeštěná verze anglického hurricane, tedy hurikán, regionální označení plně vyvinuté tropické cyklony v severním Atlantiku nebo severovýchodní části Pacifiku. „Zesílení větru na rychlost orkánu je kritériem, abychom tropickou cyklonu v této oblasti přestali označovat jako tropickou bouři a zařadili ji mezi hurikány,“ doplňuje Miloslav Müller z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. „V češtině tak můžeme dostat všechna tři příbuzná slova do jedné věty a říci, že hurikán Ian vyvolal uragán o síle orkánu.“
Vysvětlení odborných meteorologických termínů nabízí Elektronický meteorologický slovník, který spravuje terminologická skupina České meteorologické společnosti pod vedením zmíněného Miloslava Müllera z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ten během uplynulých tří roků spolupracoval na projektu Grantové agentury ČR „Historický vývoj meteorologických teorií a terminologie v českých zemích“ s Barborou Kocánovou z Filosofického ústavu AV ČR na obohacení uvedeného slovníku o vysvětlení původu nejrůznějších meteorologických termínů. Mimo jiné tak objevili vysvětlení původu slova hurikán, které Miloslav Müller shrnul v článku „Kde hurikány dostaly své jméno", nedávno publikovaném v časopise Geografické rozhledy.
Kontakt:
RNDr. Miloslav Müller, Ph.D.
muller@ufa.cas.cz
Webové stránky:
www.meteorologickyslovnik.cz
Citovaný článek:
Müller, M., 2022: Kde hurikány dostaly své jméno. Geografické rozhledy, 31, č. 4, 20–23. https://www.geograficke-rozhledy.cz/archiv/160
Přečtěte si také
- Experiment METRO navržený českými vědci zamíří na ISS
- Temnou minulost republiky zkoumá nový výzkumný projekt Zdivočelá země
- Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? Česko v mezinárodním srovnání
- Čeští vědci vynalezli elektrolyt, který řeší současné problémy baterií
- Devátý ročník Veletrhu vědy je za dveřmi, láká třeba na vesmírné městečko
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Srovnání platů a mezd: Na potřeby kvalifikovaných zaměstnanců stát připravený není
- Nejen počasí, ale i věda: Nové metody ochrany lesa drží kůrovce na uzdě
- Sto let působení Archeologického ústavu AV ČR v Praze na Pražském hradě
- Představujeme novou verzi mobilní aplikace Klíšťapka
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.