Zahlavi

Přemet vpřed: embrya parazitických ryb ho musí umět, když jsou jim dva dny

04. 03. 2024

Embryogenezí, vývojem zárodku, procházejí všichni živočichové. Donedávna se myslelo, že hlavním cílem rané embryogeneze je správně zahájit vývojové procesy. Mezinárodní tým vědců ale zjistil, že embrya parazitických ryb hořavek si už během této rané fáze vyvíjejí řadu významných adaptací, které jim poskytují výhody k přežití.

které jim poskytují výhody k přežití.

Ryby hořavky jsou hojně rozšířené ve východní Asii, především v Číně a v Japonsku a parazitují tamější mlže. Jikry a embrya hořavek tráví v žaberním aparátu svých hostitelů první týdny života. K vylíhnutí z jikry dochází velmi rychle – už po jednom či dvou dnech po nakladení.

Přemet a kotvičky

„A právě během těchto prvních hodin svého vývoje embryo předvede unikátní přemet, který nebyl u jiného druhu obratlovce doposud popsán. Jedná se o přetočení embrya na žloutkovém váčku,“ vysvětluje Martin Reichard, vedoucí výzkumné skupiny evoluční ekologie ryb v Ústavu biologie obratlovců AV ČR. „Během tohoto pohybu se embryo obtočí kolem žloutkového váčku hlavovou částí vpřed a prorazí vaječné obaly na druhé straně, což mu umožní, aby se v žaberním aparátu mlže bezpečně zachytilo. Po vylíhnutí navíc na žloutkovém váčku narostou kotvičky, které zachycení embrya ještě dále vylepší.“

Tím se zajistí, že embryo, které má díky žloutkovému váčku tvar šípu, je správně umístěno tak, aby odolávalo vodnímu proudění, kterým si mlž proplachuje žábry.

„Jde o pozoruhodný příklad toho, jak přírodní výběr formuje už velmi raný vývoj obratlovců,“ říká Martin Reichard.

Mlži se totiž parazitaci brání. Pokud by embryo neprovedlo přemet vpřed kolem žloutkového váčku, vylíhlo by se na špatné straně jikry, kde by se nestihlo uchytit, a proud vody, jímž si škeble omývají žábry, by ho odnesl z bezpečného úkrytu pryč. A pokud se nevytvořily kotvičky, nemuselo by se embryo správně uchytit a ve výsledku by bylo opět vyplaveno z žaber mlže pryč.

Jedinečné ryby zkoumá projekt EXPRO

„Že je raný vývoj těchto ryb unikátní, víme už 20 let. Ale až díky projektu EXPRO jsme se mohli do řešení této otázky konečně pustit komplexně a tato studie je snad jen jakousi malou ochutnávkou toho, co máme nachystáno dále,“ dodává Martin Reichard.

Pětiletý projekt nazvaný Význam koevoluce pro ekologickou speciaci řešil otázky, proč a jak se z některých parazitů stávají specialisté na konkrétní druhy hostitelů, zatímco jiní zůstávají tzv. generalisty, a tudíž mohou parazitovat široké spektrum hostitelských druhů. „Cílem celého projektu EXPRO je zjistit, jak evoluce životních strategií a adaptace na parazitický způsob rozmnožování ovlivňují rozrůzňování do nových druhů i vznik celých souborů adaptací k novým životním podmínkám,“ dodává vědec.

Mezinárodní tým vědců dokázal tento unikátní proces detailně popsat z různých perspektiv. „Náš výzkum odhaluje a detailně popisuje adaptace raných embryí – od morfologie, přes histologii, časosběrnou fotodokumentaci, mikrotomografii až po genovou expresi,“ říká Wenjing Yi, postdoktorandka v Ústavu biologie obratlovců AV ČR a hlavní autorka studie.

Průlomová studie publikovaná v prestižním časopise PNAS nejen rozšiřuje chápání embryogeneze, ale také zdůrazňuje dynamické vzájemné působení mezi hostiteli a jejich parazitickými protějšky.

DOI: https://doi.org/10.1073/pnas.2310082121

Kontakt:

Martin Reichard
Ústav biologie obratlovců AV ČR
reichard@ivb.cz

TZ ke stažení zde.

Nakladená embrya hořavek zůstávají v žaberní dutině mlže po vylíhnutí několik týdnů, dokud nejsou asi centimetr dlouhé. To není v zájmu mlže, protože konzumují jeho potravu a kyslík a rovněž mohou poškodit žábry. Pro omezení těchto „černých pasažérů“ mlži občas proplachují své žábry náhlým, silným proudem vody. Čím silnější je proud, tím méně potíží má mlž s parazitickými larvami. Pokud nejsou pevně připojeny. K pořádnému přichycení rybím embryím slouží právě přemet vpřed a kotvička tvořená žloutkovým váčkem.

Nakladená embrya hořavek zůstávají v žaberní dutině mlže po vylíhnutí několik týdnů, dokud nejsou asi centimetr dlouhé. To není v zájmu mlže, protože konzumují jeho potravu a kyslík a rovněž mohou poškodit žábry. Pro omezení těchto „černých pasažérů“ mlži občas proplachují své žábry náhlým, silným proudem vody. Čím silnější je proud, tím méně potíží má mlž s parazitickými larvami. Pokud nejsou pevně připojeny. K pořádnému přichycení rybím embryím slouží právě přemet vpřed a kotvička tvořená žloutkovým váčkem.

ZDROJ: ÚBO AV ČR
Samec studovaného druhu, hořavky očkaté, která je nejhojnější hořavkou Dálného východu.

Samec studovaného druhu, hořavky očkaté, která je nejhojnější hořavkou Dálného východu.

ZDROJ: ÚBO AV ČR
Schéma vývoje embrya hořavky od jeho nakladení až po vylíhnutí. Na schématu je vidět přemet vpřed a tvorba kotvičky na žloutkovém váčku. Celý přemet trvá asi 30 hodin.

Schéma vývoje embrya hořavky od jeho nakladení až po vylíhnutí. Na schématu je vidět přemet vpřed a tvorba kotvičky na žloutkovém váčku. Celý přemet trvá asi 30 hodin.

ZDROJ: ÚBO AV ČR

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce