Parazitologové AV ČR úspěšně otestovali vakcínu proti lymské borelióze
27. 05. 2020
Zatímco klíšťové encefalitidě se člověk může bránit očkováním, proti lymské borelióze, kterou rovněž přenášejí klíšťata, zatím běžně dostupná vakcína neexistuje. To se však zřejmě již brzy změní, a to i díky práci parazitologů z Biologického centra AV ČR. Ti nyní otestovali nadějnou očkovací látku, jejíž úspěšnost proti boreliím vykazuje stoprocentní účinnost.
Nová vakcína navazuje na svou americkou předchůdkyni. „Ta byla založena na povrchovém proteinu borelií v klíštěti, označovaném OspA. Byla to jednoduchá molekula, která měla hodně vedlejších účinků, zabírala jen na jeden druh borelie a byla použitelná jen v Americe, kde se tento druh v klíšťatech vyskytuje,“ vysvětluje parazitolog Radek Šíma z Biologického centra AV ČR.
Dnešní věda přitom zná 21 druhů borelií, které mají různé povrchové proteiny. Ty navíc při přesunu z klíštěte do člověka mění, jako by převlékaly kabát.
Snímek borelií v temném poli mikroskopu
Proto americký farmaceutický koncern Sanofi vylepšil strukturu původní očkovací látky a vytvořil jádro molekuly, na které jsou navázané různé povrchové proteiny OspA. A pro otestování této novinky na evropském klíštěti Ixodes ricinus si vybral právě vědce z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Žádný druh borelií neunikne
„Tato nová struktura umožňuje imunitnímu systému rychle a spolehlivě rozeznat cizorodou látku v těle a vytvořit si protilátky,“ říká Radek Šíma. Imunitní systém vytrénovaný očkovací látkou borelie v těle okamžitě rozpozná a zlikviduje je. „Navíc zásadní inovace vakcíny spočívá v tom, že cílí na všechny druhy borelií,“ dodává parazitolog.
Animace molekuly očkovací látky proti lymské borelióze
Jeho tým očkovací látku testoval na myších a prokázal její stoprocentní účinnost na evropském klíštěti. Výsledky studie vědci publikovali na začátku května v odborném časopise NPJ Vaccines (Nature Partner Journals).
Jestli a kdy se očkování dostane do ordinací a lékáren, bude záležet na tom, jestli farmaceutická firma investuje do klinické studie, při níž se vakcína testuje na lidech, a zda se následně rozhodne očkování připravit pro trh.
Klíšťata v chovu v Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR
Pozor na červenou skvrnu s blednoucím středem
Lymská borelióza je infekční onemocnění, jejímž prvním příznakem je červená skvrna s blednoucím středem v okolí přisátí klíštěte. Může se projevovat také horečkou, bolestí svalů či únavou. Tyto příznaky, které připomínají chřipku, se však nemusejí objevovat ve všech případech. Onemocnění se léčí antibiotiky. Pokud se neléčí, postihuje nervovou soustavu, srdce či klouby a může zanechat trvalé následky.
Připravily: Radka Římanová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, ve spolupráci s Danielou Procházkovou, Biologické centrum AV ČR
Foto: Jan Erhart, Biologické centrum AV ČR; archiv Biologického centra AV ČR; NPJ Vaccines; Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Svůj svátek slaví i včely. Jaká je role opylovačů v krajině a co je ohrožuje?
- Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
- Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
- Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
- Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
- Na světě klesá počet velkých šelem – vymírání čelí například levharti
- Vědec chce rozlousknout záhadu rozmanitosti přírody za pomoci mušek octomilek
- Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA
- Ekosystémové stanice: tiší strážci zkoumají „dech“ krajiny a dopady změn klimatu
- Vědci předkládají zajímavou teorii: křídla hmyzu se mohla vyvinout z žaber
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.