PODCAST: Sinice zabíjejí i léčí. Čím fascinují vědkyni Elišku Maršálkovou?
11. 08. 2022
Eliška Maršálková působí v Centru pro cyanobakterie a jejich toxiny Botanického ústavu AV ČR, kde se dlouhodobě zabývá způsoby, jak z vodních nádrží odstranit sinice a jejich toxiny. Proč je nutné pro každou vodní plochu zvolit individuální postup? Jak ovlivňuje chov ryb přemnožení sinic a jsou všechny jejich druhy pro lidi a zvířata nebezpečné? Jak si každý z nás může otestovat, jestli jsou v nádrži sinice? Letní díl podcastu zve k brněnským Splaviskám.
Vzorky se odebírají odběrákem, který vypadá jako vodní pistole ve tvaru válce, a to z hloubky zhruba třiceti centimetrů pod hladinou, tedy ve vrstvě, kde se pohybují plavci. Odběry se dělají na několika místech a vyhodnocuje se množství buněk sinic v jednom mililitru vody. Jestliže jejich počet dosáhne sto tisíc na mililitr, zakazuje se koupání. Zhoršená kvalita už je ale zhruba při dvaceti tisících.
„Ne všechny sinice jsou nebezpečné. Ale ty, které produkují neurotoxiny, mohou způsobit i smrt. V našem prostředí můžeme v této souvislosti pozorovat úhyn labutí a v Africe mohou sinice zabíjet i slony, kteří se napili z infikovaných kaluží,“ říká v podcastu Věda na dosah Eliška Maršálková z Botanického ústavu AV ČR.
Rozhovor si poslechněte na Spotify, Google Podcasts, iTunes nebo Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.
Audio, text a foto: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- PODCAST: ChatGPT jako nejlepší přítel? Marek Urban zkoumá vliv AI na myšlení
- PODCAST LIVE: Nejistota jako klíčová součást vědy?
- PODCAST: O vztahu meziválečného umění a politiky s Kateřinou Pioreckou
- PODCAST: S Josefem Bryjou o biodiverzitě Afriky i vědě na Vysočině
- PODCAST: S Michaelou Tencerovou o tiché hrozbě osteoporózy
- PODCAST: Život dětí a ženská práce. Jaká zákoutí ukrývá český středověk?
- PODCAST: O pacientských právech s Tomášem Doležalem z Ústavu státu a práva AV ČR
- PODCAST: Zpívající myšáci a liběchovská prasátka. Jak se dělá věda mezi zvířaty?
- PODCAST: O Vánocích ve vzpomínkách pamětníků s Vojtěchem Kesslerem a Liborem Denkem
- PODCAST: O bramborových a hadích diagramech v algebře s Michalem Hrbkem
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.