PODCAST: O nedostupném bydlení a vlivu pandemie na trh s byty
23. 11. 2021
Tomáš Hoření Samec ze Sociologického ústavu AV ČR v podcastu Věda na dosah vysvětluje, z jakého důvodu prudce rostou ceny bydlení a jak s nimi zamávala probíhající pandemie. Ukazuje, proč je při případném řešení klíčová ochrana životního prostředí, jestli skončíme jako důchodci v karavanech nebo čím se můžeme inspirovat v Berlíně.
Tuto i další epizody podcastu Věda na dosah naleznete v rubrice Podcasty. A samozřejmě na všech hlavních podcastových platformách. Jsme také na česképodcasty.cz. Pokud se vám naše podcasty líbí, můžete tam pro ně hlasovat.
Hostem podcastu Věda na dosah byl sociolog Tomáš Hoření Samec
O výzkumu bydlení jsme psali také v časopise A / Věda a výzkum 3/2019 v článku: Sociologové hledají odpověď na otázku, jak zajistit dostupné bydlení
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Audio: Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- PODCAST: Blesky pozemské i nadoblačné přibližuje vědkyně Ivana Kolmašová
- AUDIOČLÁNEK: Bohyně plodnosti v chrámu lásky. Vědkyně hledá přirozenější cestu asistované reprodukce
- PODCAST: Za hranice klasických map s historičkou kartografie Jitkou Močičkovou
- PODCAST: Jak připomínat železnou oponu? Jiří Woitsch nás provází Tachovskem
- PODCAST: Záludné infekce od morčat. Adéla Wennrich zkoumá přenos plísní na lidi
- AUDIOČLÁNEK: Neznámé dějiny. Proč bojovaly tisíce Čechů za wehrmacht?
- Podcast Akademie věd opět bodoval. Získal ocenění Fénix Awards
- PODCAST: Věčné chemikálie ve vodách ohrožují zdraví, říká Ivana Vejříková
- PODCAST: Jak voněl starověk? Ptáme se historika vědy Seana Coughlina
- PODCAST: S Ondřejem Zelenkou o rozkrývání signálů z hluboké minulosti vesmíru
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.