PODCAST: Katastrofální sucho a vinohrady na Vysočině
04. 06. 2020
Může za největší sucho za posledních 500 let člověk, nebo přirozená změna klimatu? Vyschne česká krajina? Jaké plodiny pěstovat a kterým se vyhnout? A proč je vinařství oborem budoucnosti? V podcastu z cyklu Věda na doma odpovídá Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Podcast natáčíme v rámci aktuálního projektu Věda na doma. Poslechnout si jej můžete na několika platformách na počítači i mobilním telefonu.
V podcastu zazní krátký úryvek skladby Modlitba za vodu (hudba: Jiří Pavlica, text: Jan Skácel, interpret: Jiří Pavlica & Hradišťan). Úryvek je použit s laskavým svolením skupiny Hradišťan.
Poslechněte si i naše další podcasty: o digitálním smogu, krásách matematiky nebo archeologii v Dolních Věstonicích. Všechny jsou k poslechu i na platformě Anchor.
Připravili: Leona Matušková a Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- Světelné znečištění škodí přírodě i lidskému zdraví. Pomůže nová norma?
- Populace rysů na Šumavě je ohrožena. Mají šelmy naději na přežití?
- Porozumět vnitrobuněčné komunikaci je klíčové, říká molekulární bioložka
- ERC grant ve výši 2 milionů eur získal jediný Čech. Podpoří výzkum biodiverzity
- Čeští vědci rozluštili unikátní „chybnou“ DNA dosud neznámého parazita
- Z české zemědělské krajiny mizí vlaštovky i sýčci, škodí jim modernizace farem
- Patentovaná látka českých vědců zajistí vyšší výnosy zemědělských plodin
- Z vody na souš: evoluci rostlin pomohlo uspořádání vodivých pletiv
- Kolik je na světě mravenců? Odborníci propočítali a zpřesnili své odhady
- Pořádkumilovné, věrné i promiskuitní. Co víme o jedinečném životě vlaštovek?
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.