Zahlavi

Nová moderní laboratoř zvýší úroveň výzkumu vysoce infekčních chorob

13. 03. 2023

Posunutí výzkumu infekčních onemocnění a vývoje možností léčby na vyšší úroveň si slibují vědci od nové supermoderní laboratoře. Pracoviště Českého centra pro fenogenomiku Ústavu molekulární genetiky AV ČR, které je součástí centra BIOCEV, zahájilo provoz 9. března 2023 ve Vestci u Prahy. V laboratoři na úrovni biologické bezpečnosti 3 chtějí vědci zkoumat vysoce infekční viry a bakterie.

„V Česku je mnoho laboratoří, kde lze zkoumat infekční onemocnění v buňkách. Přesto máme u nás jen omezené možnosti, jak studovat infekce a jejich léčbu in vivo za pomoci zvířecích modelů v režimu takzvané úrovně biologické bezpečnosti 3, zkráceně BSL-3,“ vysvětluje význam nové laboratoře vedoucí Českého centra pro fenogenomiku Radislav Sedláček.

Pracoviště patří ke špičkovým zařízením svého druhu. Disponuje moderní vzduchotechnikou a chemickou dekontaminační stanicí pro odpadní vodu. Splňuje nejvyšší nároky na bezpečnost nejen podle českých norem, ale i v souladu s mezinárodními doporučeními. Nová laboratoř poslouží především preklinickému testování nových léčivých preparátů na zvířecích modelech v dostatečné kapacitě.


Pracoviště splňuje nejvyšší nároky na bezpečnost.

Laboratoř pro všechny
„Laboratoře BSL-3 se používají ke studiu infekčních agens nebo toxinů, které se mohou přenášet vzduchem a způsobovat potenciálně smrtelné infekce. Do této kategorie kromě SARS-CoV-2 spadá například i virus žluté zimnice, virus západonilské horečky, venezuelské koňské encefalitidy, východní koňské encefalitidy a MERS-CoV,“ dodává Radislav Sedláček.

Podle ředitele Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jana Konvalinky zprovoznění laboratoře zvýší úroveň výzkumu infekčních onemocnění a jejich potenciální léčby. „Služby laboratoře mohou využít vědci z České republiky i ze zahraničí v rámci otevřeného přístupu do velké výzkumné infrastruktury,“ dodává. Otevření laboratoře podpoří výzkumy i jeho ústavu, který vytváří léčiva proti virům.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Akademie věd ČR
Foto: České centrum pro fenogenomiku

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

DSC06904

DSC06904

DSC06941

DSC06941

DSC07103

DSC07103

DSC07154

DSC07154

DSC07169

DSC07169

DSC07184

DSC07184

DSC07188

DSC07188

DSC07194

DSC07194

DSC07209

DSC07209

DSC07247

DSC07247

DSC07282

DSC07282

DSC07285

DSC07285

DSC07301

DSC07301

DSC07305

DSC07305

DSC07403

DSC07403

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce