Zahlavi

Netopýři ve městě: Nový výzkumný projekt zkoumá soužití lidí a netopýrů

20. 05. 2025

Netopýři patří mezi nejvíce přehlížené a nepochopené obratlovce městského prostředí. A právě to se rozhodli vědci změnit v novém projektu, který nazvali „Netopýři v urbánním prostředí – problematika jejich soužití s člověkem ve městech“. Tříletý projekt vedený Janem Zukalem z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO) se zaměřuje na výskyt a ochranu netopýrů ve Zlíně.

Projekt, který vznikl ve spolupráci se Zlínským krajem a městem Zlín, je financován v rámci výzvy AV ČR na podporu regionálních projektů. Účelem je nejen získání cenných vědeckých dat, ale také osvěta veřejnosti a podpora šetrného městského plánování.

Netopýři každou noc uloví tisíce kusů hmyzu, čímž přirozeně regulují jeho populace. Ve městech mají důležité ekologické funkce, ale urbanizace a rekonstrukce budov jim často berou místa k životu,“ říká vedoucí projektu Jan Zukal z ÚBO AV ČR.

Výzkum se zaměří na mapování úkrytů netopýrů ve Zlíně, genetickou analýzu populací a také na prevenci konfliktů mezi lidmi a těmito chráněnými živočichy. „Netopýři jsou často obětí předsudků a nepochopení. Náš projekt má pomoci změnit tento pohled,“ dodává Kateřina Zukalová, která má na starost propagaci projektu.

Zapojení veřejnosti: klíč k lepšímu porozumění

Do projektu se může aktivně zapojit i veřejnost. Obyvatelé Zlína mohou prostřednictvím webových stránek www.netopyrivemeste.cz hlásit výskyt netopýrů nebo jejich úkrytů. Odborníci následně vyhodnotí situaci a nabídnou vhodná řešení – ať už jde o ochranu, monitoring nebo asistenci při rekonstrukci budovy.

Veřejnost je pro nás nenahraditelným partnerem. Každý nahlášený úkryt nebo pozorování pomáhá zlepšit naše poznání a přispívá k ochraně těchto ohrožených savců,“ vysvětluje Kateřina Velecká z Masarykovy univerzity v Brně.

Součástí projektu budou také přednášky, školení a akce pro školy a veřejnost. V budoucnu se plánuje i zapojení studentů do výzkumu s využitím ultrazvukových detektorů, které zachytávají echolokační hlasy netopýrů. Tento přístup se osvědčil i v jiných zemích, například v Estonsku.

Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že i malé skupiny motivovaných studentů dokážou shromáždit velmi cenná data. A přitom se naučí něco o vědě, přírodě a respektu k životnímu prostředí,“ říká Evžen Tošenovský, koordinátor vzdělávacích aktivit projektu.

Projekt „Netopýři ve městě“ je příkladem smysluplné spolupráce mezi vědou, samosprávou a veřejností. Ukazuje, že ochrana přírody může jít ruku v ruce s rozvojem měst.

Kontakt:
Kateřina Zukalová
zukalova@ivb.cz

TZ ke stažení zde.

Na Festivalu pro čolka, který probíhal v Kurovickém lomu u Tlumačova, vědci představili veřejnosti netopýry

Na Festivalu pro čolka, který probíhal v Kurovickém lomu u Tlumačova, vědci představili veřejnosti netopýry

Foto: Jan Zukal.
Netopýr rezavý se v posledních letech přizpůsobil životu ve městech a vytváří synurbánní populace.

Netopýr rezavý se v posledních letech přizpůsobil životu ve městech a vytváří synurbánní populace.

Autor: Jaroslav Červený.
Netopýr velký je typickým druhem živočicha, který využívá půdy velkých staveb jako letní úkryt.

Netopýr velký je typickým druhem živočicha, který využívá půdy velkých staveb jako letní úkryt.

Foto: Pavlína Jáchimová, AV ČR.

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce