Největší festival starověkých dějin začíná v pátek v Mušově u Pasohlávek
28. 08. 2024
Ukázky římského jezdectví, vystoupení gladiátorů anebo bitva římských legionářů s barbarskými kmeny. To je festival Germania subacta, který se uskuteční ve dnech 30. a 31. srpna v Návštěvnickém centru Mušov – Brána do Římské říše. Starověké Římany a jejich barbarské protivníky zde organizátoři z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, uvítají letos po páté. Návštěvníci budou mít též poslední příležitost prohlédnout si výjimečný exponát: repliku římské lodi kotvící na hladině jezera.
Název festivalu Germania subacta (Germánie byla poražena) odkazuje k vítězství, kterého dosáhla armáda římského císaře Marka Aurelia nad kmeny obývajícími i dnešní jižní Moravu. Diváky čekají vedle přednášek a různých rukodělných aktivit zejména scénické představení římských jezdců, souboje bojovníků a vystoupení gladiátorů.
„Představí se zde největší počet historických skupin věnujících se tomuto období,“ říká Pavla Růžičková z Archeologického ústavu AV ČR, Brno. „Nebude chybět ani oblíbený výcvik dětí a jejich bitva. Celý program pak v sobotu odpoledne završí bitva římských legionářů a jejich barbarských protivníků,“ dodává organizátorka.
Po dobu festivalu bude možné si prohlédnout i repliku římské veslice typu lusoria nesoucí název Danuvina Alacris (Živý Dunaj). Od poloviny července kotví na hladině jezera sousedního autokempu ATC Merkur. Na základě archeologických nálezů ji zhotovil Boris Dreyer z Erlangensko-norimberské univerzity. „Loď představuje typ plavidla, jehož obdobu mohli dle svědectví vyobrazení na sloupu Marka Aurelia využívat též římští vojáci na Moravě a Dyji v době válek císaře Marka Aurelia,“ upřesňuje Pavla Růžičková.
Mobilita po řekách a vodních plochách a říční transport lidí i zboží je hlavním tématem programu Návštěvnického centra Mušov – Brána do Římské říše, které brněnský Archeologický ústav AV ČR provozuje. Cílem popularizačních a výukových aktivit je představit zájemcům o archeologii a starověké dějiny témata spojená zejména s přítomností římského vojska na území dnešní Moravy i s kulturou tehdejšího germánského obyvatelstva.
Kontakt:
Mgr. Pavla Růžičková
Archeologický ústav AV ČR, Brno
ruzickova@arub.cz
+420 723 026 765
Přečtěte si také
- V Cenách Nakladatelství Academia zvítězila kniha o textiliích z výzkumů na Hradě
- Nově objevené regenerační buňky mohou zlepšit hojení ran
- Akademie věd ocení vědce napříč obory
- Vědci mají přesnější data o přilétající kometě Tsuchinshan–ATLAS
- Priority veřejných výdajů: srovnání zemí EU
- Bělozubku tmavou budou na podzim na Chebsku opět monitorovat vědecké týmy
- Etika ve vědě a ve společnosti: Vědecká rada pořádá konferenci o úloze vědy
- Projekt PragMatika zpřístupní svět geniálního polyhistora Bernarda Bolzana
- Nová vědecká stavebnice AlbiLAB vyvinuta s vědci Botanického ústavu AV ČR
- Čeští vědci se podílejí na vytvoření genové databáze ohrožených druhů hub
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.