
Mimořádnou Cenu Neuron obdržel virolog Tomáš Cihlář
28. 09. 2020
Za významný podíl na vývoji látek proti virovým onemocněním včetně remdesiviru si Mimořádnou Cenu Neuron vysloužil Tomáš Cihlář. Chomutovský rodák působící v americké firmě Gilead svou kariéru zahájil v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v oddělení vedeném Antonínem Holým. Čestnou Cenu Neuron pak získal in memoriam epidemiolog Karel Raška za svůj přínos na vybití viru černých neštovic.
Jména obou oceněných zveřejnil Nadační fond na podporu vědy Neuron v Den české státnosti 28. září 2020 v rámci slavnostního večera v nově zrekonstruované Státní opeře v Praze. Součástí ceremonie bylo divadelní představení Dejvického divadla Elegance molekuly o výzkumu i životě vědce Antonína Holého, objevitele molekul, které se staly základem léků proti nemoci AIDS a hepatitidy B. Přímo v závěru divadelní hry oznámil herec Ivan Trojan jméno prvního laureáta, Tomáše Cihláře.
„Naše práce je týmová, takže je to především významné ocenění nejen mého úsilí, ale i dlouholeté práce všech mých kolegů v Gileadu, kteří přispěli k vývoji remdesiviru a mnoha dalších antivirových preparátů,“ řekl k oznámené ceně Tomáš Cihlář. „Já osobně cenu také vnímám jako uznání podpory a trpělivosti mé rodiny, bez nichž bych tuto práci nemohl dělat,“ dodal ve videopříspěvku. Osobně se večera nemohl zúčastnit, ocenění převzal jeho bratr Radek Cihlář.
K ocenění se váže finanční odměna ve výši 1,5 milionu korun. Částku chce chemik částečně vrátit zpět vědě a výzkumu, a to prostřednictvím Neuronu. Peníze by měly podpořit nadějné mladé vědce a vědkyně, zejména v oblasti boje proti infekčním onemocněním.
Bádání Tomáše Cihláře inspiroval právě Antonín Holý. Řadu jeho principů se svým stočlenným týmem v Gileadu využil při výběru a testování remdesiviru, který se nyní podává v některých případech pacientům s covidem-19. Ačkoli žije a pracuje za oceánem, profesně komunikuje s českou vědeckou komunitou, zejména s Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR v Praze (například s vědeckou skupinou Radima Nencky), jehož chemici svými zkušenostmi a kreativitou přispěli k vývoji léčiva.
Lovec mikrobů Karel Raška
Zakladatel moderní československé epidemiologie a „lovec mikrobů“ Karel Raška získal Čestnou Cenu Neuron (in memoriam) za svůj celoživotní přínos vědě a vybití viru černých neštovic. Jeho systémem bdělosti epidemiologické služby, který postavil na principu rychlého a koordinovaného zvládnutí potenciálních nákaz, se dosud řídí Světová zdravotnická organizace (WHO).
„Jsem velice rád, že se tátovi dostalo v naší zemi tak významného ocenění. Cena Neuron znamená, že se ani v Česku nezapomíná na světový význam jeho práce,“ okomentoval udělení ceny jeho syn Ivan Raška.
Ceremonie byla poděkováním všem výzkumníkům a pracovníkům vědeckých pracovišť, kteří pomáhali a pomáhají v současném boji proti pandemii covidu-19.
Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, ve spolupráci s Davidem Mitrengou z Nadačního fondu na podporu vědy Neuron
Foto: Nadační fond na podporu vědy Neuron
Přečtěte si také
- Euraxess pomáhá už 20 let zahraničním vědcům a vědkyním najít nový domov v Česku
- Pohyby země, vesmírné objevy i tiché hrozby: 10 let dokumentárního filmu AV ČR
- Alice Valkárová, Julius Lukeš a Ivo Šafařík převzali medaile AV ČR
- Nové Centrum elektronové mikroskopie v Brně otevírá dveře světové vědě
- Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
- Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
- Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
- Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.