Zahlavi

Mezinárodní unie geologických věd schválila stratotyp u Hlásné Třebaně

07. 02. 2024

Významného úspěchu dosáhli vědci z Geologického ústavu AV ČR. Mezinárodní unie geologických věd schválila nový stratotyp u Hlásné Třebaně. Stratotyp je geologická lokalita, na které je vymezen standard konkrétního historického geologického období.

Ten u Hlásné Třebaně bude definovat spodní hranici silurského stupně nazývaného aeron, tedy dobu asi před 441 miliony let. Výzkum mezinárodního týmu trval téměř 10 let a sám třístupňový schvalovací proces skoro rok.

„Současný úspěch je potvrzením celosvětového významu Barrandienu, jmenovitě oblasti mezi Prahou a Berounem. Zároveň je i mezinárodním uznáním vysoké úrovně výzkumu geologů a paleontologů Geologického ústavu AV ČR této lokality ve spolupráci s pracovníky České geologické služby a dalších institucí. V neposlední řadě nový stratotyp podpoří i zájem o spolupráci u zahraničních badatelů a institucí. Prakticky lze naše výsledky uplatnit při geologickém průzkumu a dokumentaci velkých liniových staveb, jako jsou třeba železniční a silniční tunely,“ říká Petr Štorch z Geologického ústavu AV ČR.

Vědci, kteří zkoumají dávnou minulost planety, rozdělili celou historii Země do kratších úseků, které nesou jména jako silur, devon, perm nebo jura. Ty pak člení ještě na kratší úseky – málokterý z nich je delší než 5 milionů let. Díky tomu mohou například v celosvětovém měřítku studovat, jak vypadaly dávné ekosystémy, porovnávat změny v biodiverzitě nebo rekonstruovat průběh klimatických změn a velkých vymírání. Vzhledem k definovaným stratotypům vždycky vědí, že porovnávají stejně staré geologické vrstvy, druhy či prostředí. Pro takový úsek ale musí najít jeho vzor (standard) v realitě, podle kterého se povede spodní hranice a která pak bude platná po celém světě.

„V paleozoických uloženinách Barrandienu je to již čtvrtý mezinárodní stratotyp. Prvním byla v roce 1972 hranice silur–devon na Klonku u Suchomast, “ dodává Petr Štorch.

Kontakt:

RNDr. Petr Štorch, DrSc.
Geologický ústav AV ČR
storch@gli.cas.cz

TZ ke stažení zde.

Nejstarší výskyt fosílií graptolita druhu Demirastrites triangulatus nyní určuje spodní hranici (t. j. začátek) geologického období stupně aeron v Hlásné Třebani i ve všech dalších, stejně starých vrstvách na celém světě.

Nejstarší výskyt fosílií graptolita druhu Demirastrites triangulatus nyní určuje spodní hranici (t. j. začátek) geologického období stupně aeron v Hlásné Třebani i ve všech dalších, stejně starých vrstvách na celém světě.

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce