
Luxusní zboží na Berounsku. Vědci zrestaurovali depot z doby stěhování národů
13. 08. 2024
Unikátní soubor předmětů z poloviny 5. století náhodně našel muž v Hostimi u Berouna. Po více než dvou letech konzervátorských a restaurátorských prací se odborníkům z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, podařilo zrekonstruovat šest skleněných a sedm keramických nádob i různé železné a bronzové nástroje či jejich části. Nález neboli depot lidé uvidí v příštím roce v Muzeu Českého krasu v Berouně.
Období stěhování národů se vyznačovalo turbulentními změnami v Evropě. Ze stejné doby pochází též soubor luxusních i běžných předmětů každodenního života, které objevil náhodný nálezce v Hostimi u Berouna. Obsahoval skleněné a keramické nádoby a množství kovových artefaktů vyrobených převážně ze železa.
„Zcela mimořádný je nález šesti skleněných nádob, které byly s vysokou pravděpodobností vyrobeny mimo území Čech a dovezeny jako luxusní zboží. Mezi importované předměty patří také miska s vnitřní glazurou, tzv. mortarium,“ vyzdvihuje Jan Mařík, ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Praha.
Rituálně uložený depot bohatší domácnosti
Svojí skladbou je hostimský nález naprosto unikátní.
„Původ skleněných nádob lze hledat jak v ateliérech v římských provinciích, tak patrně i v prvních sklárnách v barbariku. V depotu byla též keramika domácího původu i importovaná. Unikátnost kombinace předmětů z nálezu podtrhuje například zemědělské náčiní,“ upřesňuje Jaroslav Jiřík z Prácheňského muzea v Písku, odborník na dobu stěhování národů.
„Celý soubor ukazuje na ritualizované uložení vybavení bohatší domácnosti, které se skládalo z nádobí, užívaného ke stolování, v kombinaci se zemědělskými nástroji. Spojení obou složek naznačuje uložení depotu v souvislosti či v závislosti na pravidelných událostech v průběhu zemědělského cyklu,“ vysvětluje Jaroslav Jiřík.
Konzervace, restaurování, rekonstrukce a vystavení
Hostimský depot vyzvedli archeologové už v únoru 2022 na základě oznámení nálezcem. Následně se mu více než dva roky věnovali odborníci v restaurátorských laboratořích Archeologického ústavu AV ČR, Praha.
„Při konzervaci a restaurování nálezů se podařilo zrekonstruovat šest skleněných nádob, sedm keramických nádob, železná a bronzová kování nejméně ze čtyř dřevěných věder a několik železných zemědělských nástrojů, mezi nimiž byla mimořádně dobře zachovaná kosa a srp,“ popisuje Jan Mařík.
V průběhu restaurování nálezů vědci také odebrali vzorky pro přírodovědné analýzy, které by měly přinést další informace o způsobu užívání zejména keramických i skleněných nádob a třeba i přiblížit okolnosti, za nichž byl tento unikátní soubor předmětů uložen do země. Na jeho vyhodnocení se podílejí pracovníci Jihočeské univerzity, Prácheňského muzea v Písku a Ústavu archeologické památkové péče středních Čech.
„Velký dík patří vedle řady odborníků také nálezci, který dokázal odhadnout význam nálezu a díky jeho duchaplné reakci se podařilo zabránit zcizení nálezů nebo jejich nevratnému poškození,“ říká Jan Mařík.
Depot je aktuálně součástí sbírek Muzea Českého krasu v Berouně, kde bude v příštím roce představen veřejnosti v rámci připravované výstavy.
Kontakt:
Jan Mařík
Archeologický ústav AV ČR, Praha
marik@arup.cas.cz
Přečtěte si také
- Akce Věda podle vzoru žena potřetí: přiblíží vědeckou kariéru mladým zájemkyním
- Rostlinní biologové podrobně popsali evoluci samčího pohlavního chromozomu
- V trase plánované dostavby Pražského okruhu našli archeologové hrob bojovníka
- NKC – gender a věda spustí online kampaň k Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě
- Komunikace vědy 360°: první společná konference AV ČR, UK a platformy SciComHub
- Detekce molekul jako hvězd: nová metoda českých vědců zlepšuje mikroskopii
- Botanici objevili 12 nových druhů a dva nové rody lišejníků
- Čeští vědci objevili novou metodu diagnostiky kožních infekcí pomocí vůně
- Vyšly první společné dějiny česky a německy psané literatury českých zemí
- Zdravé a dostupné potraviny, které nezničí krajinu. Nový program SAV21
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.