
Lipenští candáti dostanou hnízda z kominických štětek, odborníci sledují jejich tření
24. 03. 2026
Již třetím rokem budou jihočeští rybáři z Českého rybářského svazu spolu s vědci z Biologického centra Akademie věd ČR sledovat průběh tření candátů na Lipně. V zátoce Hadí luka, v Hůrecké zátoce a v oblasti Valtrova instalují odborníci na konci března celkem 70 umělých hnízd. Zkušenosti z uplynulých dvou let ukazují, že candáti velmi rádi vezmou zavděk podložkami vyrobenými z kominických štětek. Svědčí to o tom, že v nádrži nemají příliš mnoho jiných vhodných míst k rozmnožování.
Každoročně touto dobou připlouvají páry candátů do mělčích částí Lipenské nádrže, aby zajistily pokračování rodu do další generace. Candát obecný se vyznačuje vyvinutou rodičovskou péčí – pro snůšku jiker si buduje hnízda, která také s velkým odhodláním brání proti vetřelcům. Pro podporu rozmnožování candátů proto odborníci připravují rybám umělá hnízda. A velmi úspěšně. Obsazenost hnízd v minulých letech přesahovala devadesát procent. Některá hnízda dokonce candáti použili pro dvě po sobě jdoucí snůšky jiker. Sotva se jedna snůška vylíhla, hned se objevily nové jikry. Také zaplněnost hnízd jikrami bývá vysoká, candáti v průměru použijí přes 60% prostoru, který jim hnízda nabízejí.
„Zde máme možnost opatrně sledovat, jestli inkubace jiker probíhá tak, jak má, a jestli se starostlivý candátí otec nestane obětí rybožravého predátora. Zároveň tento experiment poskytuje přesné informace, kdy výtěr candáta probíhá, jaká stanoviště si candáti vybírají a jakou lze očekávat úspěšnost rozmnožování,“ říká hydrobiolog Jan Kubečka z Biologického centra AV ČR.
Hnízda budou odborníci po celou dobu, kdy samci hlídají jikry, pravidelně kontrolovat. Umělá hnízda odborníci pokládají do vhodných příbřežních míst do hloubky 1,5 -5 metrů, aby vytvořili co nejlepší podmínky pro tření candátů.
Prosíme všechny rybáře a návštěvníky nádrže, aby soukromí candátů respektovali a nijak nezasahovali. Neodborný zásah může vypudit hlídajícího samce a vést ke zkáze celé snůšky jiker. Pokusná hnízda jsou povětšině označena bílými bójkami s nápisem „Trdliště Zákaz rybolovu“. Prosíme, nepřibližujte se k nim a v žádném případě se nesnažte na nich kotvit nebo jakkoliv tahat za připevněnou šňůru. Candátům tak umožníme v klidu prožít nejdůležitější období sezony a za několik let se nám odvděčí vzrušujícími úlovky.
Kontakt:
Prof. RNDr. Jan Kubečka, CSc,
Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR,
+420 604 344 267
kubecka@hbu.cas.cz
Přečtěte si také
- Koupací sezóna: zelená voda nemusí znamenat problém, ale opatrnost je na místě
- Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2026
- Česká studie: návrat divokých velkých býložravců podporuje rozmanitost hmyzu
- Třináctka tragických událostí způsobených počasím
- Vědkyně odhalily skrytou poruchu RNA
- Nanoplasty mohou narušovat přirozenou ochrannou vrstvu plic
- V srdci Afriky sdílejí lidé, psi a primáti stejné parazity
- V Evropě mizí sysel. Vědci ukazují proč
- Rostlinné hormony chrání fotosyntézu přepnutím do „režimu spánku“
- Proměny Evropy po ústupu průmyslu: konference představí věhlasné odborníky
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.


