Zahlavi

Knihou roku Nakladatelství Academia je Etologie

18. 09. 2025

Vítězem 17. ročníku Cen Nakladatelství Academia, které byly vyhlášeny dnes v sídle Akademie věd na Národní třídě v Praze, se stala nová učebnice Etologie. Mechanismy, ontogeneze, funkce a evoluce chování živočichů. Současně byly vyhlášeny i výsledky 13. ročníku Studentské soutěže Nakladatelství Academia.

Desetičlenná odborná porota v čele s fyzikem a vysokoškolským pedagogem Ivo Krausem ocenila tyto tituly:

V kategorii Původní vědecká a populárně-naučná práce zvítězila publikace editorů Marka Špinky, Jana Havlíčka, Ivety Štolhoferové a Daniela Frynty Etologie.

Ocenění v kategorii Překlad vědecké a populárně-naučné práce si odnesli Kateřina Šolcová, Magda Králová a Zdeněk Žalud za knihu Korespondence Jana Marka Marciho z Kronlandu.

V kategorii Slovník nebo encyklopedická publikace ocenila porota antologii Pavla Janouška, Lenky Jungmannové a Ivy Mikulové České protektorátní drama.

Cenu za Výtvarné zpracování získala Helena Šantavá za grafickou přípravu díla Orel rozsápe orla.

Cenu poroty si odnesl Jiří Witzany s kolektivem autorů za publikaci Obnova, sanace a rekonstrukce historických staveb.

Nejprodávanější knihou roku 2024 z produkce Nakladatelství Academia je Český bestiář Jiřího Padevěta.

Knihou roku, tedy absolutním vítězem, se stala publikace Marka Špinky, Jana Havlíčka, Ivety Štolhoferové, Daniela Frynty a kolektivu Etologie. Křišťálovou plastiku z dílny sklářského mistra Jana Exnara předal zástupcům autorského kolektivu předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.

Do 17. ročníku Cen Nakladatelství Academia bylo přihlášeno 50 publikací vydaných v roce 2024 na pracovištích Akademie věd ČR.

Ve Studentské soutěži se utkalo 21 prací

Ve 13. ročníku Studentské soutěže Nakladatelství Academia hodnotila odborná porota magisterské práce obhájené v období 1. 11. 2023 až 31. 10. 2024 a vybrala vítěze ve všech třech soutěžních kategoriích.

V kategorii Humanitní a společenské vědy zvítězila Petra Hanáková s prací „Stát se užitečným církvi i státu“. Josefinské generální semináře na příkladu semináře v Hradisku u Olomouce obhájenou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Vítězkou kategorie Vědy o živé přírodě a chemické vědy se stala Leona Zuzáková s prací Fotografická galerie vybraných povrchových struktur rostlin obhájenou na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.

V kategorii Vědy o neživé přírodě zvítězila Klára Nováková s prací Kružnice v širších souvislostech obhájenou na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.

Celkem bylo do soutěže přihlášeno 21 magisterských prací, které hodnotily odborné poroty jednotlivých kategorií. Vítězné práce budou vydány knižně do jednoho roku pod hlavičkou Nakladatelství Academia.

Vítězné diplomové práce z předchozího ročníku byly během slavnostního vyhlášení představeny již v knižní podobě. Knihu Světlo jako médium. Umělé světlo v českém výtvarném umění od devadesátých let po současnost převzala autorka Denisa Michalinová, knihu Stručný úvod do umělé inteligence a doporučovací systémy pro zobrazení zpráv a článků autor Patrik Müller a knihu Makrocykly a komplexace velkých iontů kovů autor Jan Faltejsek.

Kontakt:

Mgr. Marie Povýšilová
Nakladatelství Academia
Středisko společných činností AV ČR
povysilova@academia.cz

TZ ke stažení zde.

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce