Zahlavi

Jak dát smysl otevřené vědě? Zájemci mohou diskutovat na setkání v AV ČR

15. 07. 2025

Jedním z pilířů vědní politiky je otevřená věda – Open Science. Na otázky správy dat, režimů publikování a zpřístupňování vědy veřejnosti se zaměří akce s názvem Jak dát smysl otevřené vědě? Uskuteční se 12. září 2025 pod záštitou Vědecké rady AV ČR v sídle Akademie věd ČR na pražské Národní třídě. Setkání nabídne panelové diskuze, workshopy i prezentaci sociologického šetření. Zúčastnit se mohou zdarma nejen badatelé a představitelé vědeckých institucí, ale také veřejnost. Registrovat se lze do 31. srpna 2025.

Diskuze se kromě shrnutí vývoje otevřené vědy a výhledů do budoucna zaměří také na souvislosti principů Open Science s důvěryhodností vědy, institucionální odolností a využitím nových digitálních technologií. Jedním z hlavních témat bude vztah principů otevřené vědy k vědecké integritě a etice. „Příkladem mohou být otevřená data, díky kterým dokumentujeme, že výzkumníci hrají podle pravidel,” vysvětluje člen Akademické rady AV ČR Patrik Španěl.

Mezi zahraničními hosty se objeví například Louise Bezuidenhout (Univerzita v Leidenu) nebo Reese Richardson (projekt The Collection of Open Science Integrity Guides). O české cestě k zavedení principů otevřené vědy pohovoří Patrik Španěl (Akademická rada AV ČR) nebo Dagmar Hanzlíková (Centrum pro podporu open science Univerzity Karlovy).

„Součástí veřejného slyšení bude i prezentace výsledků sociologické studie zpracované v projektu OP JAK AMULET. Ta se zaměřuje na reflexi otevřené vědy tuzemskou výzkumnou obcí – včetně příležitostí a problémů, které zavádění principů přinášejí do jejich každodenní výzkumné praxe,” doplňuje Tereza Stöckelová ze Sociologického ústavu AV ČR.


Program akce je v češtině a angličtině.

Témata workshopů: deníky, komunikace i diskuzní hra
Workshopy v angličtině obsáhnou například práci s elektronickými laboratorními deníky, open-source platformou Data Stewardship Wizard nebo komunikaci vědy s veřejností. V paralelním programu v češtině se mohou účastníci těšit na diskuzní hru Dilema k akademické etice a integritě.

„Setkání vyvrcholí prezentací výsledků doprovodné aktivity v podobě interaktivního online fóra k vybraným otázkám implementace principů otevřené vědy v Česku,” dodává koordinátor akce Michal Trčka z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Průběžně aktualizované informace s programem najdete zde.

K účasti se registrujte nejpozději do 31. srpna 2025. Zástupci médií mohou požádat o akreditaci prostřednictvím e-mailové adresy michal.trcka@jh-inst.cas.cz.

Setkání pořádané při projektu OP JAK AMULET pod vedením Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se uskuteční ve spolupráci s oddělením Open Science Knihovny AV ČR a Centrem pro podporu open science Univerzity Karlovy. Občerstvení pro účastníky je zajištěno. Akce bude živě streamována, pořízen bude i videozáznam.

Publikovala: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Foto: Shutterstock

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce