
Invazivní rostliny: botanikové se zamýšlejí nad jejich ekologií
10. 09. 2019
Botanický ústav AV ČR ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou včera zahájil 15. ročník mezinárodní konference věnované ekologii a managementu invazních rostlin. „Každá invaze druhů je komplexním problémem, který se netýká jen určitého vědního oboru jako jsou botanika či zoologie, ale má vždy také společenské, zdravotní, právní a další aspekty,“ zmínila ve svém úvodním projevu předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Účastníky konference přivítali kromě předsedkyně AV ČR také ředitel Botanického ústavu AV ČR Jan Wild, ředitel odboru ochrany druhů Ministerstva životního prostředí Jan Šíma a prorektor hostitelské univerzity, ČZU, Michal Lošťák. Setkání nazvané EMAPi 2019 potrvá do 13. září.
Na konferenci zazní 83 přednášek reflektující poslední výzkumy v oboru a bude představeno přes 130 plakátových prezentací, zaměřených na široký okruh témat současné invazní biologie, která studuje druhy zavlečené člověkem mimo oblast jejich původního výskytu a důsledky tohoto procesu. Vedle výzkumných témat bude věnována pozornost propojení s aplikační sférou při managementu invazních druhů.
„Problematika nepůvodních, člověkem zavlečených rostlin, je klíčovým okruhem výzkumu nejen našeho Botanického ústavu. Jedná se o téma, kterým se zabývají vědečtí pracovníci všude na světě, protože dopady na životní prostředí, ekonomiku i zdraví jsou nesporné. Dlouhodobá spolupráce s předními zahraničními odborníky a sledování aktuálního dění je pro orientaci v oboru nezbytností a proto nás těší, že uslyšíme novinky od kolegů ze 40 zemí světa,“ řekl organizátor akce Petr Pyšek z Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu AV ČR.
Na konferenci vystoupí řada vůdčích osobností současné invazní ekologie, jako jsou Marc Cadotte z University of Toronto (koordinátor celosvětového výzkumu invazí ve městech), Franz Essl z University of Vienna (specialista na globální trendy invazí), Jane Catford z londýnské King´s College, která se dlouhodobě věnuje teoretickým aspektům invazní ekologie, nebo Spyridon Flevaris z Evropské komise, který účastníky seznámí s posledním vývojem a záměry EU z pohledu Nařízení EU 1143/2014 o invazních druzích.
Konference EMAPi se pořádají od roku 1992 každé dva roky a během tohoto období se konaly na různých kontinentech. Jsou zaměřeny na rostlinné invaze a kladou důraz na propojení přístupů primárního výzkumu s aplikovanou sférou a státní a veřejnou správou.
Na titulní fotografii zleva Michal Lošťák, prorektor ČZU, Eva Zažímalová, předsedkyně AV ČR, a Jan Wild, ředitel Botanického ústavu AV ČR
Připravila: Miroslava Dvořáková, Botanický ústav AV ČR, ve spolupráci s Markétou Růžičkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto v galerii: Miroslava Dvořáková, Botanický ústav AV ČR
Přečtěte si také
- Přijdeme o třepotání motýlích křídel nad rozkvetlou loukou?
- Jarní zásilka plná zdraví. Jak pupeny stromů léčí?
- Nově objevená řasa může pomoci rozlousknout tajemství evoluce rostlin
- Paraziti jsou podle mě nádherné organismy, říká Julius Lukeš
- O myších a lidech. Vědci zjistili souvislosti migračních tras člověka a myši
- Svůj svátek slaví i včely. Jaká je role opylovačů v krajině a co je ohrožuje?
- Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
- Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
- Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
- Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.