Globální oteplování ohrožuje zásoby vody ve velehorách, varují vědci
17. 12. 2019
Ústav výzkumu globální změny AV ČR se podílel na studii o významu velkých pohoří jakožto důležitých zásobáren vody. Publikace získala mezinárodní ohlas: zveřejnil ji prestižní časopis Nature a citovala z ní britská BBC či deník Guardian.
Zaledněné velehory světa představují unikátní ekosystém, který je však zároveň mimořádně citlivý na globální změny. Skupina vědců pod vedením nizozemských badatelů Waltra Immerzeela a Arthura Lutze z Utrechtské univerzity publikovala v časopise Nature studii, která se zabývala takzvaným „water tower index“.
Tento vodní index umožňuje hodnotit význam světových velehor podle toho, jak dokážou zásobovat vodou podhorské oblasti. Členem týmu byl i Adam Emmer z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Téměř 2 miliardy lidí závisí na velehorských oblastech
Studie vymezuje 78 velehorských oblastí, na kterých závisí neuvěřitelných 1.9 miliardy obyvatel Země. Vědci zároveň hodnotili i význam a zranitelnost těchto míst a poukazují na to, že ty nejvýznamnější patří často také mezi nejvíce ohrožené.
Nejzranitelnější z jejich seznamu přírodních „vodáren“ je přitom povodí asijské řeky Indus, která čerpá vodu z pohoří Himaláje, Karákóram či Hindúkuš a zásobuje více než 200 milionů lidí v částech Afghánistánu, Číny, Indie i Pákistánu.
Studie hodnotí současný stav těchto oblastí a zároveň zohledňuje trendy jejich budoucího vývoje s ohledem na klimatické změny, populační růst a další socioekonomické faktory, které ohrožují jejich existenci.
Připravila: Hana Šprtová, Ústav výzkumu globální změny AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Přečtěte si také
- Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
- Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
- Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
- Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
- Na světě klesá počet velkých šelem – vymírání čelí například levharti
- Vědec chce rozlousknout záhadu rozmanitosti přírody za pomoci mušek octomilek
- Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA
- Ekosystémové stanice: tiší strážci zkoumají „dech“ krajiny a dopady změn klimatu
- Vědci předkládají zajímavou teorii: křídla hmyzu se mohla vyvinout z žaber
- Třetina světa v posledních dekádách citelně vysychá, zjistili vědci z CzechGlobe
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.